V první části našeho seznamování se známými obrovskými ploutvonožci jsme se věnovali především jejich nejvýraznějšímu znaku – obrovským špičákům. Ve druhém díle nahlédneme do problematiky rozmnožování mrožů a mrožích predátorů.
Samice a mláďata mrožů odpočívají na ledu.
Kredit: Joel Garlich Miller, U.S. Fish and Wildlife Service, Wikimedia Commons
Tuhá kůže je přizpůsobena chladu
Kůže mrožů je drsná a tuhá. | Kredit: Mike Dunn, NCSMNS, NOAA, CC BY 2.0
Oproti citlivým vousům na tlamě působí další pokryv mrožího těla vyloženě hrubě. Kůže je drsná a zvrásněná, na krku může dosáhnout až 10 cm tloušťky, ušní boltce zvířatům zcela chybějí. Samozřejmostí je vysoká vrstva podkožního tuku. Nemáte-li kvalitní srst či husté peří, musí vám s izolací chladu v ledové vodě pomoci právě tuk. Ve vodě získává mrož barvu téměř bílou – krevní vlásečnice se stáhnou, zminimalizují oběh krve v podkoží a předcházejí tak ztrátám tepla. Na slunci se mroží z opačného důvodu vybarvují dorůžova.
Rozmnožování se neobejde bez boje
Mroži patří ke zvířatům spíše dlouhověkým (dožívají se cca 30 let) s větším rozdílem mezi hmotností samce a samice. Tomu odpovídá i reprodukční systém – samci dospívají teprve v sedmém roce života, přinejmenším do 15 let věku si však se samičkami mnoho neužijí. O své snoubenky musejí mroží samečci tvrdě bojovat a zasazují si hluboké rány svými špičáky. Boje jsou doprovázeny hlasitým akustickým projevem, k páření dochází ve vodě. Vítězní mroži mají v tomto směru samozřejmě přednost.
Samice mrože s mládětem | Kredit: U.S. Fish and Wildlife Service, CC BY 2.0
Současní predátoři a rizika do budoucna
Mrož mnoho přirozených nepřátel nemá. S ohledem na hrozivé kly, které umí velmi dobře používat, si na něj jen vzácně troufne lední medvěd či kosatka. Útoky těchto predátorů jsou cíleny převážně na mláďata či poraněné a nepozorné jedince. Ve vodě je mrož proti lednímu medvědovi ve výhodě a může jej vážně poranit, zkušená kosatka si však svůj jídelníček o mroží maso leckdy vylepší.
Tucty mrožů zabitých pro cenné kly (1911)
Kredit: B. B. Dobbs, National Geographic, Wikimedia Commons
Největším vrahem mrožů byl však, k nevelkému překvapení, v minulosti člověk. Komerční lov mrožů je v současnosti většinou států zakázán, menší počet jedinců mohou beztrestně odlovit pouze Inuité. Ti také efektivně zpracují ulovené zvíře do poslední kůstky – neženou se jen za cennou, slonovině podobnou „mrožovinou“ z dlouhých mrožích zubů.
Mroži teplo neradi
Zákaz lovu snad pomohl populace mrožů dočasně stabilizovat, nad velkými ploutvonožci se však vynořuje nová hrozba v podobě ztenčování ledových vrstev v souvislosti se změnami klimatu. Na tuto ledovou „pevninu“ jsou mroži vázáni především s ohledem na odchov mláďat, podobně jako lední medvědi. Snad se jim oběma do budoucna povede v tomto směru lépe a vrstvy ledu u pevniny i na volném moři opět o něco vzrostou.
Matka učí mládě plavat. | Kredit: U.S. Fish and Wildlife Service, Wikimedia Commons
Předchozí díl: Seznamte se s mroži, 1. díl
Zdroje:
