V břiše mrtvé velryby vědci našli 29 kg plastů

Nerozložitelný plastový odpad, který se ve velkém množství shromažďuje v oceánech, dělá lidstvu čím dál větší starosti. Jedním z příkladů jeho přímého škodlivého dopadu jsou uhynulé želvy, ryby a kytovci s vnitřnostmi zanesenými igelitovými sáčky. Podobný osud potkal i jednoho vorvaně z pobřeží Španělska.

I vorvani se mohou stát obětí plastových skládek v oceánech. | Zdroj: Wikimedia Commons

 Pitva kytovce s nedobrými výsledky

Rozměrná těla mrtvých velryb se čas od času objevují na většině světových pláží. Někdy se jedná o zvířata, která zde uvíznou z důvodu problémů s orientací, jindy o uhynulé jedince, které vyplaví moře. Podobně tomu bylo i s mladým vorvaněm, který byl nalezen na jihovýchodním pobřeží Španělska 27. února. Odborníci však teprve nedávno publikovali znepokojivou zprávu o příčině smrti tohoto zvířete.

Během pitvy velryby bylo zjištěno, že vnitřnosti vorvaně vyplnilo obrovské množství plastového odpadu, který zvíře spolykalo při svých cestách oceánem. Celkově šlo o 29 kilogramů nastřádané cizorodé hmoty, která kytovci ucpala trávicí soustavu. Jednalo se o plastikové sáčky a tašky, barely, smotky provazů, skleněný materiál i hrubá vlákna z palmového dřeva. Příčinou smrti deset metrů dlouhého vorvaně byla podle vědců pravděpodobně peritonitida, tedy zánět pobřišnice. V důsledku zamotáním kusů odpadu do žaludku a střev nemohl zvířeti fungovat trávicí systém, posléze proto došlo k jeho infekci či zásadnímu poškození některé části trávicí trubice.

https://twitter.com/EspNaturalesMur/status/981519588381941760

Skládky skryté v hlubinách

Podobné příklady názorně ukazují to, co nechceme vidět. Obrovské množství odpadu, který lidstvo vyprodukuje, ale nedokáže odklidit či zničit, se hromadí v oceánech. Podle odhadu vědců se ve slané vodě nachází již kolem 5 bilionů plastových kousků. K tomuto číslu, u nějž si stěží představíme příslušný počet nul (čtenáři prozradíme, že jich je 12), přibývá každoročně několik milionů tun odpadu.

Hlubiny oceánů se tak stávají skládkou, z které se zlomek celkového objemu pravidelně vyplavuje na pobřeží. Plasty se průběžně uskladňují také v trávicím systému zvířat, která jej polykají, ať už omylem, či záměnou za kořist (například u želv víme, že si plovoucí sáček mohou splést s medúzou, kterou se normálně živí). Plasty se potom, podobně jako jedy z chemické kontaminace, dostávají i do těl dalších živočichů nepřímo prostřednictvím potravního řetězce. Chemicky jsou tyto látky obvykle inertní, tedy nevytvářejí chemické sloučeniny. Mohou se však v trávicí soustavě zaklínit a způsobit úhyn, jako v případě zmiňovaného vorvaně.

Boj s plasty v mořských hlubinách bude pro lidstvo velkou výzvou. | Zdroj: Wikimedia Commons

Poradíme si?

Smutné události mají naštěstí i svou světlejší stránku – vedou k zamyšlení, co se situací můžeme dělat. Úředníci v oblasti Murcia, kde byla uhynulá velryba nalezena, motivují občany k boji proti plastům, úklidu pláží a veřejným debatám. O této problematice se čím dál tím více hovoří po celém světě. V Čechách sice moře nemáme, plasty však každý z nás používá každodenně. Buďme s nimi opatrní, používejme jich do nejméně a nezbytné obaly recyklujme. A buďme si vědomi hlubokomořských skládek, které v důsledku celosvětové plastové produkce kdesi v dáli vznikají.

Zdroj: Live Science

 

(Zobrazeno celkem 131-krát, 1 zobrazení dnes)
Share