V Milovicích se objevil další vzácný korýš

Další vzácný druh korýše objevili vědci v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Zatímco v létě našli ve vysychavých tůních žábronožku letní, na podzim spolu s ní objevili také listonohy letní. Kriticky ohrožený druh se nachází na pastvině se zubry a divokými koňmi u Benátek nad Jizerou. 

listonoh letní

V milovické rezervaci se objevil další vzácný druh – listonoh letní. | Kredit: © Miloslav Jirků, Česká krajina, o.p.s.

„Oba druhy korýšů se dlouhodobě vyskytují také v jiných částech bývalého vojenského prostoru, kde se k obnově tůní používá těžká technika. Unikátnost současného nálezu na pastvinách spočívá v tom, že se zde vyskytují výhradně díky přítomnosti velkých kopytníků. Tedy že podmínky pro jejich existenci jsou zde udržovány naprosto přírodní cestou, bez nutnosti managementu s pomocí tanků či transportérů,“ vysvětluje Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.

„Žábronožka letní a nově i listonoh letní se postupně objevili ve všech tůních, do nichž mají zubři a divocí koně přístup,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd. Ochranáři proto v současnosti konzultují se Správou chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj možnost zřízení dalších tůní, v nichž by činnost velkých kopytníků mohla vytvořit další vhodný biotop pro oba druhy ohrožených korýšů.

divoký kůň Milovice

Stále více důkazů nasvědčuje tomu, že prostorům v rezervaci přítomnost divokých kopytníků opravdu svědčí.
Kredit: © Redakce ZOO Magazín

Tři oči a sto nohou

Vzhled listonohů působí velmi starobyle. Není to náhoda, jejich předci se před stovkami milionů let vyskytovali na planetě ve stejné době jako trilobiti a má se za to, že za uplynulou dobu se výrazně nezměnili. Jde o poměrně velkého korýše dorůstající i přes 10 centimetrů. Zajímavostí jsou tři oči – mezi dvěma hlavníma očima je malé třetí oko. Pod krunýřem tohoto korýše se nachází tělo přibližně se stovkou nohou, zadní část tvoří ocas zakončený dvěma štěty. U tohoto druhu se vyskytují jednopohlavní i oboupohlavní jedinci. Potravou listonohů jsou řasy, organický materiál ze dna i malí bezobratlí, při jejichž hledání listonozi často ryjí ve dně.  

Listonoh letní se vyskytuje od Británie přes celou Evropu až do Ruska a přes Střední východ zasahuje až do Indie. V České republice je však kriticky ohroženým druhem, obývajícím převážně náhradní stanoviště, zejména periodické kaluže na polních cestách. Těžištěm výskytu jsou dnes proto bývalé i aktivní vojenské újezdy s hustou sítí nezpevněných komunikací. Je aktivní především od května do srpna, jsou-li příhodné podmínky jako letos, může se vyskytovat až do konce září. Zbývající část roku přežívá ve formě vajíček, která jsou schopna přečkat i desítky let ve vyschlém dně. Podobně jako u žábronožek, i u listonohů trvá vývoj od vajíčka po dospělé jedince pouhé 2 až 3 týdny.

Veterinární přípravky škodí

„Jako jinde v areálu svého výskytu, i u nás se zřejmě dříve listonoh letní vyskytoval v dočasných tůních a kalužích na pastvinách. Bohužel, listonozi, podobně jako řada jiných vodních organizmů, jsou extrémně citliví na toxické látky obsažené ve veterinárních léčivech, zejména běžně užívaných přípravcích proti parazitům. Ošetřená zvířata velká množství těchto látek po dlouhou dobu vylučují v trusu, z něhož se dostávají do půdy a vody. Na pastvinách u nás proto listonohy nepotkáme. Jednou z mála výjimek, ne-li jedinou, je milovická rezervace, kde nejsou toxické veterinární přípravky zvířatům podávány,“ upozorňuje Miloslav Jirků.

listonoh letní

Listonoh letní je aktivní převážně od května do srpna. Ve formě vajíčka je schopen přečkat i desítky let.
Kredit: © Miloslav Jirků, Česká krajina o.p.s.

Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.

zubři Milovice

Divocí kopytníci mění krajinu k nepoznání. Který živočišný či rostlinný druh objeví vědci jako další?
Kredit: Michal Köpping, Česká krajina, o.p.s

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz. 

Zdroj: Česká krajina, o.p.s

(Zobrazeno celkem 365-krát, 1 zobrazení dnes)
Share