Během uplynulého půlstoletí se zájem o zvířata značně rozrostl ve vědecké i veřejné sféře. To umožnilo, aby pozornost padla na druhy, které vykazují působivou úroveň inteligence. V tomto článku vás seznámíme s pěti zvířaty, která se proslavila svými intelektuálními úspěchy.

Alex – papoušek šedý (žako)

Alex je pravděpodobně nejznámějším zvířetem na tomto seznamu a dost možná i nejslavnějším papouškem na světě. Irene Pepperbergová byla Alexovou majitelkou od doby, kdy mu byl jeden rok, až do roku 2007, kdy nečekaně zemřel.

Papoušek Alex uměl správně identifikovat různě barvy, tvary a materiály. Dokázal dokonce zařazovat objekty do kategorií, navzdory tomu, že se jednotlivé předměty od sebe lišily. Poznal například, že klíče jsou klíče, přestože se značně odlišovaly velikostí, tvarem i barvou. Další Alexovou předností byla schopnost správně používat osobní zájmena (já, ty) nebo rozpoznávání čísel podle číselných útvarů.

Alex, který měl obrovskou slovní zásobu a měl naučené odpovědi na řadu otázek, byl dle slov Pepperbergové schopný záměrně odpovídat na otázky nesprávně. Dělal to prý ve chvílích, kdy chtěl zlobit, nebo se jen zkrátka nudil.

Chaser – border kolie

Border kolie jsou psi nesmírně inteligentní a učenliví. | Kredit: Pixabay.com – Phebe77, CC 0

Není neobvyklé, když se pes naučí porozumět několika slovům. Mnoho psů reaguje, když zaslechnou slova jako ,,jdeme ven“ nebo ,,veterina“, avšak minimum z nich by se mohlo rovnat Chaser, border kolii, která rozumí více než 1000 slovům.

Chaser rozpozná jména více než svých 900 hraček. Kromě toho zná význam některých sloves, příslovcí a předložek. Chápe dokonce fráze s několika gramatickými prvky (např. ,,přines míček k frisbee“). Podobně jako papušek Alex dokáže Chaser identifikovat předměty, které spadají do určitých kategorií. Ví třeba, že ,,koule“ může být jakýkoliv předmět kulovitého tvaru.

Vlastník Chaser, John Pilley, musel výcvik zastavit ve chvíli, kdy Chaser rozuměla 1022 slovům. Ne snad proto, že by si Chaser nebyla schopna víc slov slov zapamatoval, ale spíše z důvodu časové vytíženosti. Navíce Pilley uvádí, že si sám už na některá slova nemohl někdy vzpomenout.

Kanzi – bonobo

Dle studie z roku 1993 vystupoval bonobo Kanzi lépe než dítě ve věku 2 let. | Kredit: Rob Bixby, CC BY 2.0

Krátce poté, co se bonobo Kanzi v roce 1980 narodil, byl odebrán od své biologické matky dominantní samicí Matalou. Ta byla v té době výzkumným subjektem v Centru jazykového výzkumu na univerzitě ve státě Georgia. Sama o účast zájem příliš nejevila. Naopak Kanzi projevil nejen zájem, ale i talent.

Přestože Kanzi nebyl přímým účastníkem výcviku, začal sám správně používat některé lexigramy (symboly představující slova). Stal se tak prvním bonobem, který kdy začal používat všechny aspekty jazyka.V průběhu času se Kanzi naučil více než 500 lexigramů. Dokázal jimi popisovat předměty a rozhodovat se. Dle studie z roku 1993 vystupoval lépe než dítě ve věku 2 let.

Ačkoliv Kanziho anatomie brání tomu, aby mluvil jako lidé, zvládne při komunikaci s lidmi napodobovat hlas. Kanzimu přidává na slávě i skutečnost, že se naučil rozdělávat oheň, na kterém si dokonce umí opékat marshmallows.

Natasha – šimpanz

Natasha se v roce 2012 stala jedním ze 106 šimpanzích účastníků studie, která se zaměřovala na otázku: ,,Existují géniové mezi lidoopy?“ | Kredit: Leszek Leszczynski, CC BY 2.0

Natasha je zachráněný šimpanz, který žije u svatyně Ngamba Island v Ugandě. Tam se příležitostně podílí na výzkumných projektech, díky nimž se jí dostalo pověsti výborné inteligence – a to nejen díky výsledkům ve zkouškách, ale i díky jejím rozpustilým žertíkům.

Její ošetřovatelé zaznamenali Natashinu vychytralost v souvislosti s různými událostmi. Například v době krmení začala Natasha tleskat rukama, aby si získala větší pozornost (a tím pádem i jídlo). Její zálibou se stalo také přitahovat návštěvníky svatyně k sobě a následně je polévat vodou.

Natasha se v roce 2012 stala jedním ze 106 šimpanzích účastníků studie, která se zaměřovala na otázku: ,,Existují géniové mezi lidoopy?“ Tato studie zahrnovala úkoly, které se týkaly používání nástrojů, komunikace a sociálního učení. Analýza výsledků ukázala, že Natasha prokázala mnohem vyšší porozumění sociálním situacím než její kolegové. Vědci její výkon považují za výjimečný.

Akeakamai – delfín

Delfíni jsou schopni naučit se porozumět nejen jednotlivým slovům, ale i některým frázím. | Kredit: Andreas Ahrens, CC BY 2.0

Akeakamai, samička delfína, byla objektem výzkumu v laboratoři Kewalo Basin Marine Mammal. Spolu s Phoenixem, obyvatelem stejného akvária, se podílela na studiích jazyků zvířat, které prováděl biolog Louis Herman.

Akeakamai i Phoenix se učili rozpoznávat slova předávaná různými způsoby. Akeakamai byla vyučována slovy, která byla reprezentována různými gesty, zatímco Phoenix byl učen jiným režimem: slova mu byla zvukově přehrávána prostřednictvím podvodního reproduktoru přímo do akvária. Oba delfíni se úspěšně naučili jednotlivá slova a nakonec i některé fráze. Rozuměli dokonce rozdílu mezi ,,přines obruč k míči“ a ,,přines míč k obruči“.

Ještě zajímavější je, že delfíni byli schopni kreativně spolupracovat. Delfíni reagovali synchronním chováním podle vlastního výběru –  potápěli se na záda nebo cákali ocasy do vody. Existují dvě možná vysvětlení schopnosti delfínů úspěšně provést trik synchronně bez předchozího tréninku: 1. Jeden z delfínů se ujal vedení a druhý napodoboval vůdčí činnost. 2. Delfíni se dokázali vzájemně dorozumívat. Zatím neexistují žádné konkrétní důkazy o tom, zda nějaká z teorií je pravdivá.

Bohužel Akeakamai zemřela v roce 2003 na rakovinou. Ostatní delfíni jsou i nadále vyučováni podobnými metodami a mají stejnou schopnost kreativní spolupráce.

Zdroj: Animal cognition – 5 Animals Famous for their Intelligence