Křečík Roborovského (Phodopus roborovskii) je nejmenším křečíkem chovaným v zajetí. Jedná se o nenáročného hlodavce, o nějž se zvládne postarat i větší dítě. Více informací o takzvaných roboráčcích a jejich chovu nám poskytla Jana Matějková z chovatelské stanice Adewallé.
Křečíci Roborovského se ve volné přírodě objevují především v písčitých pouštích a polopouštích v Mongolsku a na severu Číny. Z toho důvodu mají na rozdíl od ostatních křečíků ochlupená chodidla. Jejich přirozené zbarvení (tzv. aguti) je pískově zlaté s tmavě šedou podsadou a našedlými konečky chlupů. V zajetí se však podařilo vyšlechtit již několik nových variant těchto droboučkých hlodavců.
Přírodní zbarvení křečíka Roborovského je tzv. aguti. | Kredit: Jana Matějková
Obvyklou variantou zbarvení křečíků chovaných v domácích podmínkách je skořicová (tzv. cinnamon). Oproti aguti jsou světlejší, mají bílé bříško a bílé skvrny nad očima a za ušima. Rodí se s červenýma očima, které jim během dospívání ztmavnou.
Skořicové zbarvení (tzv. cinnamon) | Kredit: Jana Matějková
Strakatí křečíci Roborowského (tzv. mottled) mají své základní zbarvení aguti, jsou však pouze dvoubarevní a barvy jsou na jejich srsti rovnoměrně rozprostřené a dají se jasně odlišit.
Strakatý křečík Roborovského (tzv. mottled) | Kredit: Jana Matějková
Základní barvou skořivě strakatých křečíků (cinnamon mottled) je skořicová. Podobně jako klasičtí skořicoví se rodí s červenýma očima, ale na rozdíl od nich jim červené oči zůstanou i v dospělosti.
Skořicově strakatý křečík (tzv. cinnamon mottled) | Kredit: Jana Matějková
,,Vzhledem k tomu, že křečíci dorůstají v dospělosti pouhých 6 – 9 cm a váží maximálně 29 g, nejsou jako mazlíčci vhodní k malým dětem,“ uvádí mladá chovatelka Jana Matějková z pražské chovatelské stanice Adewallé. ,,Jedná se však o velmi nenáročného mazlíčka. To ale neznamená, že jsou zcela bezúdržboví.“
Křečíkům je dobré pořídit plastový box v minimálních rozměrech 56 x 39 x 28 cm. Klece nejsou vhodné, protože by se křečíci kvůli svému drobnému vzrůstu byli schopni protáhnout ven.
V přírodě si křečíci hrabou nory, proto je vhodné poskytnout jim vysokou vrstvu podestýlky (i 15 cm). Je třeba však použít hobliny, nikdy ne piliny – ty by jim mohly přivodit zdravotní potíže. Alergici mohou hobliny vyměnit za Asan, což je materiál vyrobený z recyklovaných hygienických vložek.
Dále je třeba křečíkům pořídit napaječku, misku na jídlo a misku s pískem, ve které se ,,myjí“. Jako domeček jim poslouží kousek dřeva nebo kokosu. Jelikož jsou roboráčci velice aktivními tvory (především pak zrána a k večeru), je dobré poskytnout jim prolézačky. Bohatě jim však postačí ruličky od toaletního papíru, nejsou příliš vybíraví. Důležité ovšem je, aby se jednalo o nezávadný přírodní materiál.
Příbytek křečíka Roborovského | Kredit: Jana Matějková
Základ stravy křečíků Roborovského tvoří speciální směs a čerstvá zelenina. Jednou do týdne byste jim měli dopřát ovoce a protože jsou tito drobečci všežraví, je vhodné jim jednou až dvakrát týdně zpestřit stravu živočišnými bílkovinami. Vyvarujte se ale solených a kořeněných pokrmů! Samozřejmostí je také permanentní přístup k vodě.
