Prosluněné jarní počasí s nadprůměrnými teplotami vytvořilo ideální kulisu pro narození prvního jarního hříběte v rezervaci divokých koní v bývalém vojenském prostoru Milovice. „Jeho matkou je klisna Fanny,“ upřesnila Kateřina Dudová z Jihočeské univerzity, která je součástí týmu etologů, kteří v milovické rezervaci provádějí pozorování divokých koní. Mládě přišlo na svět v minulých dnech na menší, čtyřicetihektarové pastvině v sousedství Milovic.

Pastvina u Milovic má svůj první letošní přírůstek. | Kredit: © Michal Köpping

Mláďata letos přišla na svět již na obou pastvinách

I když na jaře jde o první hříbě, nejde zdaleka o první přírůstky v rezervaci v letošním roce. Již během února se na větší, stodvacetihektarové pastvině u Benátek nad Jizerou narodila dvě hříbata. V březnu, ale stále ještě před začátkem jara, k nim na stejné pastvině přibyl třetí přírůstek. „Všem třem hříbatům, která se narodila ještě během zimy, se daří velmi dobře. Pomohlo jim i to, že již nemusela čelit dvacetistupňovým mrazům, které v oblasti panovaly krátce předtím, než přišla na svět,“ popsal Karel Bendl, ředitel společnosti Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, která zajišťuje chovatelský dohled nad zvířaty.

„Hříbata byla hned od prvních dnů schopná migrovat se stádem na poměrně velké vzdálenosti, těžkým terénem se zbytky sněhu. I z toho je patrné, že mají instinkty divokých zvířat,“ doplnil Karel Bendl. Podle jeho slov si letošní hříbata vytvořila těsné vazby se staršími mláďaty, která se v rezervaci narodila v loňském roce. Ke třem „zimním“ mláďatům na větší pastvině čerstvě přibyl také jarní přírůstek, takže jarní premiéru si hříbata odbyla na obou pastvinách v rezervaci.

Primární je rozšíření prostoru

„Mláďata přibývají a proto je potřeba co nejdříve rozšířit především menší pastvinu u Milovic. Je obrovská škoda, že k tomu zatím nedošlo, přestože kraj schválil poskytnutí pozemků již na podzim loňského roku,“ podotkl Karel Bendl.   

Hříbě narozené v letošní zimě na pastvině u Benátek nad Jizerou. | Kredit: © Michal Köpping

Divocí koně přijeli na čtyřicetihektarovou pastvinu u Milovic v lednu roku 2015. V říjnu 2015 k nim přibylo stádo zpětně šlechtěných praturů. Koncem roku 2015 se rezervace rozšířila o dalších zhruba 120 hektarů pastvin nedaleko Benátek nad Jizerou. Celá rezervace velkých kopytníků tak má v současnosti přibližně 160 hektarů.

Na této ploše žije 30 dospělých divokých koní a 20 hříbat, osm dospělých zubrů a jedno zubří mládě a šest dospělých praturů a pět pratuřích mláďat. Rezervace se podle původních plánů měla již v loňském roce rozšířit. Vzhledem ke sporům Středočeského kraje s bývalým nájemcem se však proces zdržel. Nyní je proto potřeba zpoždění co nejdříve dohnat, aby měla stáda s mláďaty dostatek prostoru a pastvy.

V bývalém vojenském prostoru se poprvé na světě chová a podařilo se rozmnožit všechny tři druhy velkých kopytníků Evropy v rámci jedné rezervace. Za dva roky existence si atraktivní zvířata přijely prohlédnout desítky tisíc návštěvníků. | Kredit: © Redakce ZOO Magazín

Rezervace se stala nejsledovanějším českým projektem v zahraničí za posledních několik let. Opakovaně o něm informovala média na všech pěti kontinentech, včetně prestižních titulů jako New York Times, Washington Post, BBC, nebo Der Standard.

Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Zdroj: Česká krajina, o.p.s