Vzácní krutihlavové v Milovicích vyvedli mladé

Velkým úspěchem skončilo první sčítání opeřených obyvatel budek pro vzácné krutihlavy, které vědci umístili v Přírodní rezervaci Milovice letos na jaře. Ptáci se nastěhovali do všech připravených budek a vyvedli v nich mladé.

krutihlav obecný

Mladý krutihlav při kroužkování | Kredit: Miloslav Jirků

„I když budky byly instalovány až v polovině dubna, tedy v době, kdy se tito ptáci vrací z afrických zimovišť, máme ohromnou radost, že všech pět budek krutihlavové obsadili. Jen během prvního hnízdění vyvedli ve třech budkách, v nichž se podařilo okroužkovat mláďata, celkem dvacet tři mláďat. Ze zbylých dvou budek mláďata vylétla před kroužkováním a nemohli jsme je tedy spočítat.“ uvedl ornitolog Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd v Brně, který výzkum ptáků v rezervaci koordinuje.

Pro krutihlavy jsou budky nutností

Mláďata pak dostala speciální ornitologické kroužky. „Příští rok uvidíme, jestli se do Milovic zase vrátí,“ doplnil Martin Šálek. Instalace budek je přitom pro krutihlavy klíčová. „Na rozdíl od dalších druhů šplhavců si krutihlav nedlabe vlastní dutiny ve stromech, a je proto zcela závislý na nabídce dutin, která může být v některých oblastech značně omezená,“ upozornil Martin Šálek.

krutihlav obecný

Ornitolog Martin Šálek kroužkuje krutihlava. | Kredit: Miloslav Jirků

Krutihlav obecný (Jynx torquilla) je jediným druhem našeho šplhavce, který je striktně tažný a jehož zimoviště se nacházejí především v tropické Africe. Populace tohoto nenápadného ptáka v Evropě, ale i v České republice se v posledních několika dekádách výrazně ztenčily a na mnoha místech se stal velice vzácným hnízdičem, což vedlo k jeho zařazení do mnoha regionálních seznamů ohrožených druhů.

Krutihlav z Česka mizí kvůli změnám krajiny

„Jako u mnoha jiných ptáků obývajících do nedávna v hojných počtech zemědělskou krajinu, i populace krutihlava byly výrazně ovlivněny velkoplošnými změnami ve struktuře naší krajiny. Ty vedly mimo jiné k vymizení strukturně členité krajiny s mozaikou luk a pastvin a vysokokmenných ovocných sadů se starými doupnými stromy, jež představují jeho hlavní hnízdní prostředí. Intenzivní zemědělské hospodaření zase výrazně snížilo nabídku drobného hmyzu včetně mravenců a jejich larev, jež představují nejdůležitější potravu krutihlavů,“ popisuje Martin Šálek.

Důležitá je podle něj nejenom nabídka lučních mravenišť, ale i struktura okolního porostu. Krutihlavové totiž ve svých teritoriích vyhledávají plochy s řídkou a krátkou vegetací, která umožnuje vyhledání potravních zdrojů, jež jsou ve vysokém zapojeném porostu „neviditelné“ a špatně dostupné.

krutihlav obecný

Krutihlav se živí převážně mravenčími larvami. | Kredit: Rob Zweers, CC BY 2.0

Kopytníci pomáhají vytvořit vhodné podmínky pro řadu ptáků

Právě díky přítomnosti velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice mají krutihlavové a řada dalších ptáků vyžadujících krátkostébelné porosty takřka ideální potravní podmínky, což naznačují i pilotní výsledky monitoringu ptáků v milovické rezervaci. „Pastva velkých kopytníků za několik měsíců rozvolnila porost a vytvořila krátkostébelné trávníky, v nichž se pak objevila řada osluněných mravenišť,“ popsal proměnu pastviny v Milovicích Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích.

Od ledna roku 2015 se v bývalém vojenském prostoru Milovice postupně objevili divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři. V současnosti zde žije 44 dospělých zvířat a dvacet mláďat. „Potvrzuje se, že velcí kopytníci fungují jako klíčový prvek pro obnovu stepní krajiny. Loni díky nim botanici napočítali více než stovku nových trsů ohroženého hořce křížatého, letos ornitologové mohli okroužkovat více než dvě desítky vzácných krutihlavů,“ poznamenal Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

pratur mláďata dvojčata

Přítomnost velkých kopytníků pomáhá dalším druhům. | Kredit: Michal Köpping, Česká krajina

Další hnízdní budky budou následovat

Letos instalované budky pro krutihlavy by neměly být v rezervaci poslední. „Ještě tento rok bychom do prostoru chtěli umístit další budky, protože je zřetelné, že hnízdní podpora tohoto ohroženého šplhavce skvěle funguje. Budeme rádi, pokud se nám přihlásí dobrovolníci a třeba i školy, kteří by pomohli vyrobit další budky jak pro krutihlavy, tak i ostatní dutinové hnízdiče, jako jsou špačci, sýkory a lejsci,“ plánuje Martin Šálek.

krutihlav obecný

Krutihlavové si instalované budky oblíbili. | Kredit: Arnstein Rønning, CC BY 2.0

Na dudky zatím budky čekají

Na své exoticky vyhlížející obyvatele zatím čeká pětice budek pro dudky. Ani ty však nezůstaly opuštěné, neboť v některých z nich zahnízdili špačci. „Na rozdíl od minulých let nebyl letos dudek v Milovicích vůbec pozorován. Velcí kopytníci však pro tento druh vytvořili příhodné podmínky, proto věříme, že se v těchto místech časem znovu objeví,“ doplnil Miloslav Jirků.

dudek chocholatý

Podmínky v milovické rezervaci jsou vhodné i pro dudky. | Kredit: Michele Lamberti, CC BY 2.0

Společnost Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekty ochrany velkých kopytníků může veřejnost přispět zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Zdroj: Česká krajina, o. p. s.

(Zobrazeno celkem 388-krát, 1 zobrazení dnes)
Share