V minulém dílu netradičně pojatého seriálu o zakládání akvária jsme pro poučení začali z úplně špatného konce a rozhodli se zakoupit akvárium i s rybami. Pojďme se podívat, kam to vede dál a jaké budou důsledky.
Hurá, budeme mít rybičky!
Domlouvám se s původním majitelem na převozu akvária, zároveň telefonicky ověřuji, zda nemám něco předběžně dokoupit. Prý má akvárko vše nezbytné – filtr do akvária, osvětlení, topítko, štěrk, odkalovač s hadicí i nějaké krmivo do začátku, než si stihnu objednat vlastní. S ohledem na název článku a experimentální postup autorky pro jistotu upozorňuji začínající akvaristy, že normální lidé si v první řadě pořizují akvárium se stojanem, topením, filtrem a osvětlením – nejlépe v tzv. „setu“ (sestavě). Teprve po umístění akvária a instalaci nezbytného zařízení do nádrže naléváme vodu a vysazujeme rostliny. Pak se dlouho neděje vůbec nic… a teprve nakonec přijdou rybičky.
Základní technika
Provozní úkoly vyjmenovaného vybavení jsou následující: topení s termostatem v akváriu průběžně dotápí (tropické rybičky obvykle potřebují kolem 22 stupňů, choulostivější druhy i více), filtr mechanicky i biologicky čistí vodu v nádrži. Filtrační zařízení obvykle i přisává vzduch a trochu „bublá“, čímž zvyšuje okysličení vody. Výkonnost filtru by měla být přizpůsobena velikosti nádrže, tento údaj však zjistíme bez problémů u popisku každého prodávaného modelu. Pravděpodobně budeme ke zprovoznění akvária potřebovat i spínací časové hodiny (přednastavené vypínání se hodí na světlo, filtr a topení by měly běžet neustále) a několik rozdvojek či prodlužovaček, abychom tu hromadu šňůr zvládli někam připojit.
Akvarijní sada do začátku a bublinky na ozdobu
Výhodou koupě kompletního akvaristického„setu“ je, že lze očekávat plus mínus správné parametry přiloženého filtru (odpovídající objemu nádrže), optimální výkon topení i odpovídající osvětlení. Musíme počítat s možností, že pro akvárium s rostlinkami nebudou „setové“ zářivky v některých případech stačit a bude třeba je výhledově vyměnit. Pokud toužíte po oblíbených „bublinkách“ (tedy vzduchovacím kamínku, který v akváriu vytváří působivou ozdobu, případně po klapající plastové lastuře či potápěči), musíte pořídit i tzv. vzduchovací motorek s plastovými hadičkami. Motorky bývají tiché, spotřebují málo elektřiny a lze s nimi pohánět i jednoduchý filtr, byť to už dnes nejspíš nikdo nedělá.
Pro přehlednost podotýkám, že vzduchování není nezbytné. Pokud nemáte v plánu akvárium přerybnit a částečně vzduchuje filtr, obejdete se pohodlně i bez něj. Voda v akváriu se průběžně okysličuje z plochy hladiny. Pokud však vaše rybky po ránu visí s tlamičkami pod hladinou a lapají po dechu, musíme vzduchování přidat.
Jedeme si pro ně
Vše je připraveno. Natočila jsem si ve sprše pár kýblů vody a nechala ji odstát, podle domluvy vyrážím pro ryby i akvárium. Zároveň. Ach, akvarista ve mně se vzpouzí! Moc dobře vím, že nově založené akvárium se má nechat několik dní „zaběhnout“ pro ustanovení chemické i biologické rovnováhy. Ale svět není vždy ideální a mé nové rybičky by tak jako tak čekalo nepříjemné stěhování jinam.
Na místě mě čeká pán s vypuštěným akváriem a několika pytlíky s rybami umístěnými v kýblech. Rostliny v prodávaném akváriu nebyly, stěhujeme jej tedy do auta „jen“ se štěrkem. I tak je zatraceně těžké. Naložím tašku s vybavením, rybičky, zaplatím a jedu. Cestou se samozřejmě na několika uzavírkách ve městě ztratím, ale půlhodina není nic, co by rybky nemohly vydržet. Pokud neprochladnou, měly by zvládnout i půlden. Snad.
Pokračování: Zakládáme akvárium aneb návod, jak to (ne)dělat (3.část)