Zakoupení „akvárka“ včetně rybiček rozhodně není ideální cestou, jak začít s chovem rybek. Překvapení, co jsme si vlastně přivezli za druhy, nemusí být vždy kladné. Ale dá se to zvládnout. Ve třetím díle tohoto seriálu přídáme informace o štěrku vhodném na dno, o správném transportu rybiček a jejich vypouštění do nové nádrže.
Sníte o novém akváriu? Předem si dobře rozmyslete, jeestli se vám vyplatí koupit ho už s rybičkami. | Zdroj: Pxhere.com
Akce stěhování rybiček má zelenou. Rybky ve speciálních sáčcích z akvaristiky mohou cestovat poměrně dlouho, když jich není mnoho pohromadě. Na nedostatek kyslíku vám při cestě neuhynou, stačí pytlíky nafouknout a uzavřít gumičkou. Důležité je, aby ryby neprochladly.
My jsme vše v pořádku převezli, s vynesením akvária do třetího patra se celkem nadřeme. Ale je hotovo, hurá. Akvárko sedí na svém místě na stojanu, ryby se stále tlučou v pytlících. Nalévám vodu, aby stihla aspoň trochu odrazit, než zapojíme techniku. Využívám odstáté předem připravené kýble, ale vystačí sotva na polovinu objemu nádrže. Zbytek přiměřeně teplé vody musím natočit rovnou z vodovodu. Chudinky ryby.
Na stěně akvária mám nalepený teploměr, mohu tedy teplotu rámcově odhadnout. Snažím se lít vodu na rozložené noviny (aby se nevířil kal v písku), ale za chvíli mě trhající se papír přestane bavit a položím na dno mělkou misku s podobným výsledkem.
Ryby v transportním sáčku vydrží překvapivě dlouho i v malém objemu vody. Nesmějí ale prochladnout. | Zdroj: Wikimedia Commons
Štěrku na dně není nikdy dost
Kamínky na dno jsem nafasovala spolu s akváriem, je jich ale zoufale málo. Vrstva pro rostliny (které hodlám v dohledné době do akvária vysadit) by měla být podstatně větší, cca 5 cm u předního skla a klidně 8–10 cm u zadního. Vzniklý spád usnadní čištění detritu. Přisypávám tedy ještě další kamínky z tajných rezerv a dostávám se na nezbytné minimum.
Akvaristé obecně doporučují používat kupovaný štěrk, neboť venkovní písky mohou obsahovat nevhodné sloučeniny, které se v akváriu rozpouštějí a mění tvrdost vody. Pro lepší estetický dojem bývají vhodnější kamínky tmavé, lépe pak vynikne barva rybek. Já jsem od prodávajícího „vyfasovala“ všehochuť, vybírat si nemohu. Co se dá dělat.
V příliš barevném akvarijním štěrku zaniká barva rybek. Lepší je zvolit tmavý. | Wikimedia Commons
Instalace technického vybavení
Během napouštění akvária kontroluji „zděděnou“ techniku. Vzduchovací motorek je dobrý a tichý. Zahrabávám do štěrku hadičku, napojuji vzduchovací kámen a pozoruji uspokojivý proud bublinek. Dostala jsem i parádní kýčovitou zévu – klapající modrou mušli, kterou lze rovněž napojit na vzduchování. Není to můj styl, rychle ji schovávám do šuplíků, než si zajímavého artefaktu všimnou děti.
Filtr je slabý, hodí se tak na poloviční objem akvária. No, lepší než nic, aspoň stáhne rozvířený kal. Topení se rozsvítí hned po zapojení, alespoň vím, že funguje. Dvě zářivky integrované v krytu akvária mají nízký výkon, na rostliny možná stačit nebudou. Počítám, že je do budoucna vyměním za lepší. Hotovo.
Akvárium, které má zřetelné vyspádování dna, se snadněji čistí. | Zdroj: Wikimedia Commons
Kdy tam pustit ryby?
V této fázi (případně vylepšené o vysazení rostlin, které prozatím nemám) rozumný akvarista setrvá několik dní. Klidně týden. Do provozu uvedený filtr postupně zabydlí „hodné“ bakterie, akvárium se pročistí, ustálí, rybám nehrozí zbytkový chlór z čerstvé vody a podobné neřesti.
Já to musím risknout, týden rybičky v pytlících opravdu držet nemohu. Počkám ještě půl hodiny, aby se trošku srovnala teplota, a sáčky s rybičkami položím na hladinu. Tento postup je dobré používat pokaždé, když do akvária přidáváme nové ryby – teplota mezi sáčkem a okolím se po nějaké době vyrovná.
Někdo rovněž postupně přidává do pytlíků vodu z akvária, aby se rybky lépe přizpůsobily chemismu nádrže. Teprve po této adaptaci lze vypustit nové obyvatele do akvária. Ale pozor – transportní voda obsahuje množství exkrementů, je proto lepší ryby přelovit síťkou.
Dopřejme jim čas a počkejme s krmením
Průběžně si v plovoucích pytlících prohlížím, co za výhru v loterii v podobě druhové skladby jsem při zakoupení akvária přes inzerát doopravdy obdržela. Posléze rybky přelovím a pustím do nádrže. Rychle směřují ke dnu a do koutů, vypadají polekaně, ztrácejí barvy. Po náročném převozu se jim nemohu divit.
Nicméně se zdá, že prozatím všechny přežily, žádné mrtvé tělíčko nenacházím. Uvědomuji si, že takové hodnocení je předčasné, ovšem rybky se pomalu přizpůsobují novým podmínkám a začínají opatrně zkoumat akvárium. Vyjma jedné hubené skaláry vypadají dovezené rybky zdravě.
Na potravu prozatím nemají ani pomyšlení. Není třeba se ničeho obávat – ryby vydrží hladovět i několik dní a je rozhodně lepší nechat je trochu vyhládnout než akvárium zbrkle překrmit. Zbytky nespotřebovaného krmiva kazí vodu.
S krmením nově zakoupených ryb je lepší počkat. | Zdroj: Wikimedia Commons
Co nám to tam plave?
Nechávám rybičky odpočinout (tedy já ano, nadšené děti poskakující kolem nikoliv) a zamýšlím se nad tím, co s nimi provedu. Jedná se o směs vcelku běžných rybek, leč početní poměry mě poněkud děsí. Kdybych rybky kupovala dle vlastního výběru, rozhodně ne takto.
V novém akváriu plave odrostlý pár akar modrých v nové chovatelské variantě „Blue neon“. Z těch mám radost, nakonec kvůli nim jsem se celý proces stěhování akvária rozhodla absolvovat. Zbytek je méně radostný. Dvě skaláry, jedna zdravá (zlatá forma), druhá, poněkud zakrslá, dobře nevypadá. Pod hladinou projíždí osamocená samice zlatého čichavce, jejíž nafouklé břicho poukazuje na to, že by potřebovala samečka do páru k vytření. Tři odrostlí samci ancistruse na sebe v kamení ježí vousy, harmonický párek by byl nepochybně lepší.
Po dně jako vláček rejdí dva pancéřníčci zelení – tento druh jsem nikdy nechovala, jedná se však o typickou hejnovou rybu a mělo by jich být nejméně pět. V jeskyňce je vytrvale zalezlý péřovec, krásné zvíře, nicméně s ohledem na noční aktivitu prakticky neviditelné. Korunu tomu nasazuje paleta teter – tři kousky tetry černé, jedna tetra krvavá, dvě tetry císařské (obě samci). Vše hejnové ryby, kterým by bylo nejlépe v početné skupince stejného druhu, nikoliv však o samotě či po dvou.
Přemýšlím o výměně či darování nepotřebných kousků, nemám však v okolí žádné akvaristy a osamocených rybek se dost dobře nejde zbavit. Přikoupit další rybky „do hejna“ není dobrý nápad, neboť počet rybek v akváriu je poměrně vysoký. Stáří jednotlivých zvířat neznám – lze očekávat, že některé ryby (např. skaláry) ještě porostou, jiné (krátkověké druhy) mohou opustit tento svět v horizontu měsíců.
Jak se přestěhovaným rybkám daří, si povíme v posledním dílu tohoto seriálu. Akvárium osadíme rostlinami a zjistíme, které problémy se podařilo odstranit, a které nikoliv.
Celý seriál:
Zakládáme akvárium aneb návod jak to (ne)dělat (1. část)
Zakládáme akvárium aneb návod jak to (ne)dělat (2. část)
