-6.jpg)
Kredit: Wikimedia Commons
Na Novém Zélandu žije posledních 126 jedinců unikátního druhu papouška – nejtěžšího, nelétavého, nočního, a nejdéle žijícího. Kdysi jich na ostrovech Nového Zélandu žily statísce, po příchodu Maorů, Evropanů a jejich zvířecích průvodců byl téměř druh téměř vyhuben. Dnes péčí novozélandských zoologů žije na několika vyčištěných ostrovech 126 kakapů.
Papoušek soví neboli kakapo soví (Strigops habroptila) patří do čeledi papouškovitých. Měří na výšku až 60 centimetrů, váží až 3,5 kg, nelétá, běhá po zemi a šplhá po stromech. Obličejem připomíná sovu a jako sova je aktivní v noci. Dožívá se až 100 let. V maorštině kakapo znamená „noční papoušek“.
Příběh kakapů začíná před miliony let, kdy se ze společného předka začal vznikat nový druh papouška. Na ostrovech Nového Zélandu, kde vedle ptáků žili už jen plazi a později netopýři, a kde předchůdce kakapů neohrožovali žádní predátoři, začal původní papoušek růst, přestal létat a časem dorostl až do dnešní velikosti. Je o něco málo menší než výr velký, šedohnědě zelený, se světlým zobákem a typickou soví maskou kolem očí. Na rozdíl od většiny ptáků nemá typickou ptačí hrudní kost s výrazným kýlem, na který se jinak upínají mohutné prsní svaly potřebné pro létání.
Pohroma pro kakapy nastala s příchodem člověka a živočichů, kteří ho doprovázejí. Maorové kteří před tisíci lety osídlili ostrovy Nového Zélandu, kakapy lovili, káceli pralesy, kde kakapové žili, a přivezli polynéské krysy a další savce, kteří začali noční nelétavé papoušky ohrožovat. Příchod Evropanů v 19. století znamenal téměř úplné vyhubení druhu. Kakapové byli loveni masivně, zmenšoval se prostor, kde původně žili – na místě původních pralesů se rozrůstaly farmy. Kakapům se objevili další dovezení předátoři (kočky, kuny, fretky, krysy a psi), vůči kterým byli a jsou zcela bezbraní, jak dospělí ptáci, tak vajíčka a mláďata. A jejich počet začal prudce klesat.
Kredit: Wikimedia Commons
Z původních statisíců jedinců zbylo posledních pár. V roce 1974, kdy byl papoušek soví považován již za téměř vyhynulého, byli objeveno v oblasti Fiordlandu čtyři samci, později na Stewartově ostrově další kakapové, mezi nimi i samice. V 80. letech 20. století byly vyčištěny blízké menší ostrovy od predátorů a na ně bylo přesunuto zbývajích 61 kakapů. Za více než třicet let program na záchranu kakapů (Kakapo Recovery Programm) zaznamenal úspěchy, v současnosti žije na 3 ostrovech celkem 126 sovích papoušků. Jinde jsou bohužel již zcela vyhubeni.
Zdroje:
