0 comments on “Images tagged "zoo-plzen"

  1. Ingeborg

    Udivuje mně, že za tak příznivého počasí jsou papoušci v hornické voliéře uzavření uvnitř ubikace.
    Prosím o nápravu.

    Reply
  2. Jaroslava Divišová

    „U králíka lávového je jako u jediného zástupce čeledi zajícovitých (Leporidae) pozorován hlasový projev.“ Hlasovým projevem je i vřeštění zajícovitých při napadení. Info je zavádějící.

    Reply
    1. Olga Hušková

      Dobrý den, máte pravdu, že tvrzení bylo napsáno nejasně. Mírně jsem jej v článku upravila. Pravdou je, že zajíci dokážou vydávat zvuky v ohrožení (příšerně znějící vřeštění), vzájemně ale obvykle komunikují jinými způsoby.

      Reply
  3. Dagmar Drahošová

    VÝZKUM MUČENÍM?!
    „Další výzkumy …by mohly časem pomoci…“
    „A jak tomu často bývá, takové výzkumy mohou vést i ke zlepšení zdraví…“

    Reply
  4. Lukyn

    U nás na vesnici chováme králíky, kteří ty malé přírodní „chcípáčky“ svou velikostí, řekl bych, předčí. Nemyslíte, že by se dalo o velikosti polemizovat?

    Reply
    1. Olga Hušková

      Dobrý den, podle mého názoru nedalo 🙂 Nelze srovnávat zvířata divoká s domestikovanými, šlechtěnými. Tažný kůň může vážit víc než tunu, takový však rozhodně v přírodě nežije. Domácí králíci byli vyšlechtěni až ke hmotnosti 10 kg, ovšem lišce by neutekli. Tvrzení autorky je tedy v pořádku – divoký králík je co do váhy poloviční než zajíc. Pravda, bylo by možné v článku zdůraznit, že se bavíme o zvířatech v přírodě. Každopádně zdravíme Vaše domácí ušáky 🙂

      Reply
  5. Hanka

    Dobrý den,mám zásobárnu krásně oranžovou,ale nějak ztrácí barvu. Je to také nějaký druh plísně a jak postupovat? Dá se to léčit nebo je to i krmivem? V zoo prodejně mi doporučili MIX S.A.K.
    Děkuji za info
    Hanka

    Reply
    1. Hanka

      Dobrý den,mám krásně oranžovou závojnatku,ale zaćala ztrácet barvu. Je to druh nějaké plísně nebo špatné krmivo? V zoo prodejně mi doporučili MIX S.A.K. od té doby světlá. Když jsem krmila vločkovým krmivem,byla ryba krásně oranžová.
      Díky za info Hanka

      Reply
  6. Adam Zechel

    Ahhhh je normílní že se můj křeček džungarský dožil skoro 5 let? 😀

    Reply
  7. František Josef

    Disney vždycky platil za svinstvo i přes všechny ty pohádky, které vyprodukoval. Ve filmech běžně týrali zvířata a nemálo jich zabili pro lepší záběry. Hnus odpornej. Doufám, že lidi za toto zodpovědní se smaží v pekle.

    Reply
  8. Ilona Ronovská

    Čím je myšleno čištění hmyzího domečku. Pochopila jsem, že včelky sbírají pyl a v hmyzím domečku kladou potomstvo. Dále jsem si myslela, že v hmyzím domečku přezimuje drobný hmyz.

    Reply
    1. Soňa

      I já se domnívám, že hmyz zde přezimuje: alespoň včelky samotářky tedy ano, takže pokud bychom jim domeček na zimu vyčistili a uklidili, tak bychom jim zabili první generaci příštího roku a museli bychom lákat další hmyz od jinud.

      Reply
  9. šindelářová

    moji pséíci to dělají jen když mají hlad.pokud jim dám odměřenou dávku podle výrobce na krmivu,majíé málo a jdou se docpat výkaly.když dostanou kolik chtějí sníst,tak to nedělají.

    Reply
  10. Dagmar Drahošová

    Dobrý den, mám ráda kočky i psy a obojí jsem měla (psa mám i teď). Když jsem bydlela na vysočině, měli jsme několik koček. Kočka není smečkové zvíře a tak ji se psem nemůžeme srovnávat. Nemá žádného „nadřízeného“, je samostatná. To neznamená, že nedokáže nesobecky milovat, ať už jinou kočku, nebo člověka. Moje zkušenost je, že kočky jsou skvělé matky a často se samy ujmou cizího kotěte a starají se o ně. Nosí mu myši apod. Ostatně to dělají lidem taky, ale ti si řádek myší na vlastním prahu tolik neužijí 🙂 ( některé feny mají falešnou březost a při té se taky někdy cizích mláďat ujmou) Takže o nějakém sobectví u koček bych vůbec nemluvila. Naše kočky se bez problémů střídaly u misky mléka, chvilku pila jedna a pak krůček ustoupila a pila druhá. Tak se po chvilkách střídaly. To taky nevypadá sobecky. Poznala jsem, že mezi kočkami vznikají opravdová přátelství, ale kočky si velmi vybírají, s kým se budou opravdu kamarádit. Když se to povede, pak je to „přátelství na život a na smrt“. Člověk, který si kočku koupí, totiž nemusí být pro ni vždycky ten pravý!
    Můj názor na takovéto výzkumy je, že vypovídají jen o tom, že tito lidé nikdy žádný vztah ke zvířatům, natož se zvířetem, neměli a je to pro ně jenom možnost, jak se v něčem s jejich pseudovědeckým způsobem šťourat 😉

    Reply
  11. Miroslav Bartl

    Pro autorku: Fúúúúúúúúúúj se píše fúúúúúúj….. všechna citoslovce v češtině, která mají dlouhé U, se píšou s čárkovaným ú… třeba búúúú atd.

    Reply
  12. gfrdtg

    cože? nezbláznily jste se? kočka by měla lovit ptáky je to přirozený zabiják a nemužete ji v tom jen ak zabranovat, kočky musí lovit ptáky

    Reply
  13. Dáša

    Za tohle brali „vědci“ z Ameriky peníze za výzkum? 😀 ! Kdo nikdy neměl psa, měl by se štěnětem prostě zajít na cvičák. Každý zkušenější psovod mu to řekne a poradí líp než oni 😀

    Reply
  14. Deviální zrůdy jako vzor a odkaz naší doby?

    Při zhlédnutí podobných záběrů lidské krutosti, chtě nechtě vyvstává otázka, zda je lidský život opravdu hodnotnější než životy zvířat. Podobné modely chování mě přesvědčují o tom že rozhodně ne. A je smutné, že lidské společenství takové jedince chrání. Zavřít je a separovat? Rozhodně ano! Dopustit se na nich podobného násilí? Rozhodně ne. Ale zcela upřímně…přál bych jim to! Aby si prožili přesně tu bolest a hrůzu, jako to nebohé mládě, než pravděpodobně pošlo dříve či později na následky zranění, které mu ty zrůdy způsobily.
    Pokud se razantně nezmění tresty za násilí na živých bytostech všeobecně a jako přitěžující okolnost se nebude posuzovat navíc následné šíření takového chování s bezpodmínečným vyloučením násilného jedince ze společnosti – stane se to za chvíli normou. Vlastně tomu tak už je. Měli bychom to změnit.

    Reply
  15. argyro tulen

    ja vim ze v tomhle pripade ma Alena jen polovicni pravdu tuleni jsou bezva a lidska ruka do vseho sahat nemusi ale do toho ano tuleni sou jen ubohe zviratka a ja je mam rada a jestli Alena ne tak za to oni nemohou

    Reply
  16. Autorce

    Prosím, nejsi na FB? Pokud ano, pak bych moc rád, kdybys do naší akvaristické skupiny sdílela vše, co napíšeš o akvaristice.

    Reply
  17. odpověď

    Na prvním obrázku je Pterophyllum scalare sp. Rio Nanay ta už se svými nároky blíží ke skláře vysoké…

    Reply
  18. Úbytek hmyzu

    Během posledních třiceti let zmizelo dle vyjádření odborníků cca 80% hmyzu a nejspíše jeho následkem ubyla asi polovina ptactva. Celosvětově! Bez ohledu na polohu, ráz krajiny a způsob zemědělství. „Hmyzí Armageddon“, jaký předestřely poslední vědecké studie ze zahraničí, předvídá zánik veškerého hmyzu. A když nebude hmyz, nebudou opylovači a nebude…, raději nedomýšlet. Názor odborníků zní, „Když nebude zánik hmyzu řešen, bude nás čekat již v blízké budoucnosti katastrofický kolaps přírodních ekosystémů“.
    Znečištěné ovzduší a životní prostředí celkově, sice zdraví všech živočichů zrovna neprospívá, ale hlavní příčinou tohoto masivního úbytku hmyzu v posledních letech však pravděpodobně nebude. Hmyz totiž téměř zmizel v oblastech, kde není ani průmysl, ani zemědělství, jen turisté. Dokonce i na některých ostrovech. Otázkou tedy zůstává. Co se všude za poslední dvě – tři desetiletí tak radikálně změnilo? Před nyní více jak dvaceti lety došlo k rozšíření bezdrátové mobilní komunikace, snadno dostupné pro širokou veřejnost. Globálně! Počáteční problémy s pokrytím signálem byly rychle vyřešeny. Brzy došlo k strmému nárůstu počtu vysílačů a signál máme nyní natolik kvalitní a silný, že k jeho příjmu postačí maličká anténka ukrytá v těle mobilního telefonu. Dále před zhruba deseti lety, přišla další vlna. Sítě LTE, mobilní internet. A k stávajícím operátorům rychle přibylo i početné rádiové vysílání dalších menších poskytovatelů rychlého internetu. Účinky vysokofrekvenčního záření na lidský organismus, používaného pro mobilní komunikaci a internet, dosud nejsou dostatečně známy. A to nemluvě o připravovaném spuštění 5G sítí… Jaký má však vliv toto všudypřítomné záření, každodenně nepřetržitě masírující drobná tělíčka hmyzu? Neváhám jej označit za devastující. Provedl vůbec někdo takový výzkum? A konečně, je to ještě nutné? Nestačí se jen rozhlédnout kolem sebe? Možná se mýlím, možná ne. Pokud ne, doufám, že to budeme řešit. A to i přesto, že jde za prvé především o velký byznys a navíc, téměř všichni přece tak milujeme být vždy a všude neustále on-line…
    Odborných článků lze nalézt několik. Většinou se však týkají jen poslední dobou často zmiňovaného 5G. Uvedu výňatky pouze ze dvou.
    Článek z časopisu CHIP 01/2020 „Záření z 5G pod drobnohledem“ – „Je nesporné, že je potřeba účinky milimetrových vln dále zkoumat. Sice se předpokládá, že v těchto oblastech při dodržování stávajících mezních hodnot rovněž žádná zdravotní rizika neexistují. K absorpci vysokofrekvenčních elektromagnetických polí dochází velmi blízko povrchu těla. Možné následky mohou ovlivňovat kůži a oči, neočekávají se přímé účinky na vnitřní orgány. Další otázky vyvstávají také z rostoucího počtu vysílačů.“ – Kůži a oči, u lidí?? Nezní to poněkud děsivě? A položil si vůbec někdo otázku ohledně účinků na hmyz?!
    Wikipedie o 5G (Zdravotní rizika): „Podle názorů některých vědců představují milimetrové vlny (nově používané 5G sítěmi) zdravotní riziko pro člověka i přírodu, přičemž odkazují na studie zkoumající vliv milimetrových vln na kůži, zrak, srdce a zvýšenou rezistenci bakterií. Podle studie v časopisu Scientific Reports z roku 2018 existuje také rezonanční absorpce u hmyzu, který bude podle této studie vstřebávat vlnění o milimetrových vlnových délkách řádově stokrát více, než se děje u záření dosud užívaného; a to v situaci, kdy došlo k výraznému, až 75–80 % snížení populace létavého hmyzu oproti roku 1989.“
    A osobní zkušenost? Asi před pěti lety jsme začali mít problémy s příjmem pozemního televizního vysílání v našem rodinném domě. Signál pozvolna slábl, až po nějaké době zmizel úplně. Přivolaný televizní technik to okomentoval prostě: „To vám postupně odpálilo zesilovač v anténě nedávné spuštění LTE ve vaší obci. Na jiné opravy v poslední době prakticky ani nejezdím. Chce to novou anténu s filtrem LTE.“ A zhruba během těchto posledních pěti let z okolí našeho bydliště zmizel prakticky všechen hmyz. Bydlíme v malém městě v Krušných horách ve výšce cca 900m. Okolo nás jsou pouze louky a lesy. Žádné zemědělství, žádná chemie. A tyto louky a lesy, včetně naší zahrady, byly ještě před nedávnem plné hukotu a bzukotu nesčetného množství hmyzu. Všude spousta motýlů, včel, mušek, čmeláků a vos, ale i broučků, lučních koníků, apod. Nyní z toho hemžení nezbylo téměř nic. Všude kolem je ticho, tedy kromě šumu větru. Navíc, náš dříve každodenní ranní koncert zpívajících ptáků, intenzivně se ozývající ze stromů v blízkosti našeho domu, nyní ustal.

    Jiří Vaníček

    Reply
  19. Runa

    Nesouhlasím. Kaloni jsou oškliví, zato netopýři jsou nádherná hebká zvířata, která občas dokonce předou. Hlavně když jsou narkmení a v teple. 🙂

    Reply
  20. panda

    já miluji pandy je to mé nejoblíbenější zvíře. 🙂 ale ještě nikdy jsem ho neviděla živje vžidycky jen na obrázku. 🙁

    Reply
  21. jiří Kamenický

    Při dovolené v Seenegalu říjen 2019 jsem pozoroval kaloně na mladých palmových kvétech a plodech manga výrazně narezlý na hrudi může to být kaloň krátkonosý ? Dékuji za odpověď J Kamenický

    Reply
  22. klárka

    mě se strašně líbí panda velká je nejkrásnější zvíře na světě miluji pandu velkou a já jsem jednou nemohla kůly ní spát protože jsem jí chtěla vydět doopravdy.

    Reply
  23. Marie Rudolfová

    Prosím můžu k Bettě pořídit do akvárka sumečka? Pokud ano, jakého nejlépe? Jednoho?

    Reply
    1. Jirka

      záleží na velikosti nádrže, jelikož se většina sumečků pohybuje po dně nebo ve středu, neměl by to být vůbec žádný problém, jen dodržte aby sumeček měl dobré podmínky (hlavně prostor) – některé druhy (většina pancéřníčků ale i někteřé krunýřovci) jsou hejnové, na to si také dávejte pozor.

      Reply
    2. Eva K.

      Dobry den, zalezi na rozmerech nadrze a druhu sumecka. Celkem v poradku funguje souziti se sumecky Otocinclus affinis, ale jen pokud je v akvariu 30 a vice litru vody a teplota se pohybuje do 26 °C. Zaroven je nutne pripomenout, ze ma rad spolecnost sveho druhu a obecne se doporucuje jej porizovat do alespon 50 l nadrzi ve skupinach. Pokud vas zaujal klasicky krunyrovec r. Ancistrus, tak tam je nezbytny vetsi prostor a objem, nebot jde v dospelosti o docela velkou rybu.

      Reply
  24. ...

    Ancistruse nedoporučovat.

    1) je to hejnová ryba, mít jeden kus je jako být vězněm na samotce
    2) žere nejen řasy, ale i rostliny, zejména si rádi pochutnávají na echinodorech
    3) často z něj vyroste děsné monstrum

    Šneci (okružáci, levatky) akvárium nezahltí, pokud se nepřekrmuje. Naopak budou požírat řasy a na začátku dokonce usnadní biologický rozjezd.

    Reply
    1. Olga Hušková

      Dobrý den, nemohu s Vámi příliš souhlasit. Každý můžeme mít trochu jiné zkušenosti, ale nelze pominout fakta.
      ad 1) Ancistrus (sp.) je teritoriální ryba. Samec hájí svůj okrsek a vyhovuje mu společnost několika samic. Takový chov je ideální. Nicméně jediný samec v jedné nádrži bude dle mého názoru spokojenější než bude-li sdílet prostor s dalšími samci (při náhodné koupi malých rybek toto nelze vyloučit).
      ad 2) Ancistrus je všežravec, občasný okus rostlin proto nelze vyloučit. Chovala jsem však ancistrusy leta a nikdy mi žádnou rostlinu nezničili. Určitě je vhodné přikrmovat tyto ryby granulemi pro sumce. Ve smíšeném společenském akváriu bývají každopádně ancistrusové spíš ku prospěchu než ke škodě.
      ad 3) Pravděpodobně mícháte víc druhů krunýřovců dohromady. Běžně prodávaný Ancistrus sp. („akvarijní kříženec“) dorůstá max 13 cm, spíš méně. Další zástupci rodu Ancistrus mají do 20 cm, ale v akvaristikách se s nimi běžně nesetkáte. Jiné druhy krunýřovců (z jiných rodů) dorůstají podstatně větších rozměrů, o těch ale řeč nebyla.

      A k okružákům – vybírala jsem z většího akvária plného rostlin desítky těchto šneků každý měsíc, aby byla situace v nádrži únosná. Bez překrmování, prostě se jim dařilo na rostlinách… třeba má někdo doma destruktivního ancistruse a umírněné okružáky, u mě to však bylo naopak :o)

      Reply
  25. ...

    Skalára amazonská (a tím spíš skalára vysoká) určitě není rybou pro začátečníky a do tohoto přehledu vůbec nepatří. Naopak by neměl s dostatečně velkým akváriem být problém s africkými tlamovci (rody pseudotrhopheus a melanochromis).

    Reply
    1. Olga Hušková

      Skalára je v akvaristice zcela běžnou rybou, která je laické veřejnosti známá. Někomu prospívá, někomu méně, přesto však dle mého názoru do přehledu patří. O skaláře vysoké řeč nebyla.
      Afričtí tlamovci nejsou vhodní do společenského akvária s rostlinami, o němž je řeč (viz úvod seriálu).

      Reply
  26. Jiří Churaň

    Ano, svět po hladinou sladkých vod je jaksi jiný než to, co známe my, trvale omezení na horní sféru.

    Reply
  27. Iveta

    Máme fenu a psa a oba,,,žerou svoje bobky a co jsem zjistila, hlavně si běží pro baštu, když my něco jíme. Můžeme jim dát dobrůtky a stejně poběží. Ale už jsme se s tím smířili,jsou to prostě .

    Reply
  28. Pingback: Mají velryby hlasivky? – Zvukové cesty přírodou 2.0

  29. Josef

    Tato krásná dlouhozobka svízelová nám přiletěla na muškáty na balkón

    Reply
  30. Jiří Churaň

    Osudy „zachráněných“ mláďat vysoké jsou smutné. Lidé, kteří je „zachraňují“ neznají jejich potřeby a odsoudí je tak k pomalé smrti. ……Škoda, že ve zveřejněném textu není přesnější informace o tom, jak se věci mají. Třeba by potom méně lidí opakovalo tuto chybu.
    nuže….
    Mládě potřebuje pro trávení rostlin zvláštní mikroorganismy ve trávicím traktu, ale při narození je ve střevech pochopitelně nemá, kde by se tam vzaly.
    A jde o tyto organismy si do střev mládě zanáší zvenčí, třeba i olizováním srsti.
    Proto srny a laně olizují svá mláďata. Tím jim na srst i na tlamu nanesou i nečistoty a různé mikroorganismy ze svých slin, mimo jiné i ty, které jsou třeba ke trávení rostlinné stravy.
    Mládě se olízne…a je to. Stačí nepatrné množství mikrooganismů, ony se už ve střevech rozmnoží.
    Jde tedy o to, že mládě potřebuje aby ho matka olizovala, pouhé mateřské mléko věc neřeší, mikroorganismy neobsahuje.
    Mládě potřebuje matku, „nějaká záchrana“ je úplně špatně, ta je pro něj rozsudkem smrti.

    Reply
  31. Eva Doleželová

    Těch srnek je mi líto.I toho pejska jak ho ten kluk z Prachatic ten jeho kamarád natočil na video jak se vykadil a vyčural na lino. prý dostal 2 roky. podepsala jsem tenkrát petici na facebooku.lidi jsou zlí.

    Reply
  32. Azathot

    Paráda, a co takhle se jich zbavit- vidím to asi jen na sršně jelikož ti jsou známi tim že včely zabiji… a nechat přírodu přírodou? Vlastně co to melu? Nadále si budou hrát na super vědce a na každý nepodařeny pokus si najdou výmluvu která bude dle nich pozitivni.

    Reply
  33. Pingback: Jak vidí pes | Zapni mozek

  34. Veronika

    Já jezdila na měkceném polštářku už od svýcj začátků a myslím si, že je to super začátek. Jezdec se naučí krásně sedět a být ve větším kontaktu s koněm. I teď se ráda k polštářku vracím:) Pěkně napsaný článek:))

    Reply
  35. Jiří Churaň

    Tato zpráva obíhá tento týden digitální média a jde vlastně o přepis informace dost rozšířené na internetu. Článek obsahuje závažná a dalekosáhlá zobecnění v opravdu hojné míře. Po stránce faktických informací je ovšem stať poměrně chudá což je dáno způsobem jejího vzniku. Tvrzení a čísla uvedená v textu nejsou doložena a je tedy na čtenáři zda je bude akceptovat nebo je bude považovat za autorovo tvrzení. … Konkrétní doloženou informaci představuje vlastně jenom věta „Když se nedávno vydal s rodinou na dovolenou, projeli autem 700 km australského venkova. Zatímco před lety by si podle jeho slov musel čistit přední sklo od hmyzu neustále, tentokrát to za celou jízdu udělal pouze jednou“ …….V periodiku tohoto zaměření by neškodilo uvést více konkrétních informací aby nevznikl dojem, že jádrem zprávy jsou tvrzení bez podkladu, že snad jde o nějakou „dojmologii“.

    Reply
  36. alena

    Děkuji za skvělý článek.
    Jak to popisujete, prodali nám malé betárko, umělý modrý písek, plastovou trávu a saček- krmivo prý pro Bety jediné. A malé topítko.
    Budeme muset koupit větší akvárko a udělat v něm přírodu – kameny, rostlinky.
    Mám jeden dotaz, V akvárku se dělá průhledný rosol. Čím to může být?
    Naše bojovnice ( ač je sama) snad začala stavět i pěnové hnizdo, při čištění jsme ho odstranili, nevěda.
    Jak to máme v tomto případě udělat? Njějaký filtr?
    Děkuji

    Reply
    1. Eva Karbanová

      Dobrý den, jsem ráda, že se vám článek líbil. A jsem ještě raději, že chcete rybce dopřát lepší místo k životu! Doporučuji pořídit akvárium o objemu 20 litrů a více, vhodné osvětlení a filtr. Topítko již máte, tam je nutné si jen ohlídat, aby bylo vhodné do nového objemu akvária. Nejjednodušší volbou, která splní i požadavky leckterého milovníka designu, je pořídit si některý z běžně dostupných akvarijních setů. Nebojte se jej objednat přes internet, neboť v obchodech pořídíte zpravila o řád dráž (a prodavači často ani ten produkt neznají osobně). Pokud můžete, ještě lepší je zajet na nějakou akvaristickou burzu (výborný přehled je například na velmi přínosných stránkách https://rybicky.net/akce/vse/ ) a tam se poradit s jinými nadšenci a prodejci. Zakoupíte tam jak akvárium a techniku, tak i vhodné krmení, substrát, rostliny a za ceny příznivější než v kamenném obchodě.
      Pokud tato rada nestačila, nebojte se obrátit přímo na mne na e-mailu, ráda zodpovím konkrétní otázky: karbanova.e@gmail.com
      Mnoho zdaru a radosti s novým členem domácnosti vám přeji!
      Eva Karbanová

      Reply
    2. Eva Karbanová

      Ad rosol: to je nejspíš absencí rostlin a filtrace. Pěnové hnízdo zdravý samec bude stavět i bez samičky, chce být připraven pro případ, že by se nějaká objevila. Je to v pořádku a je to dobře. Při čištění se v maličké nádrži holt odstraní, až bude ve větší, bude to snazší celkově.

      Reply
  37. anonymus

    No křeček so dožívá 2-3 kdyby jenom 1 a půl tak jde o špatnou péči můj se dožil 2 let a 10 měsíců

    Reply
  38. Petr

    No muj pes to děla ale jen doma na veřejnosti a na cizich mistech nikoliv a doma když jsem s ním tak to neudělá ale jakmile se mu vzdálim z obzoru jeho, tak už se chystá ale v tom se já objevím a stači na něj hlouknout a jde od toho pryč. Muj pes je kříženec Labradora a ohaře, hltoun to je jako blazen co muže tak sní, a je mu uplně jedno co to je jestli zelenina, ovoce,maso sirove nebo vařené a pod… miluji ho a vím že to částečně k te přirodě patří jen co mu nedovolím aby mě olíznul ale svého psa kvůli této vlastnosti bych nikdy nedal z domu.Co je teda fakt že nejí svá ale pojida exkrementy vice od feny, máme obrovský pozemek s velikým rozhledem takže vidím od kudkoliv co kdy a jaký pes kde a co děla

    Reply
  39. Lucia

    Dobrý deň mám psíka Yorkshire miešaný s maltezakom 6r.v sobotu sme dostali prvý epileptický záchvat ráno.Okamzite sme šli na pohotovost tam mu pichli diazepan a vraj bude v poriadku.No večer sa záchvat opakoval následne v nedeľu ráno znovu záchvat tak sme bežali na inú pohotovosť kde mu spravili krvné testy na ktorých zdá sa je všetko v norme.Predpisali nám Phenaemaletten pol tbl ráno večer.je streda a mi od soboty mávame pravidelne ráno večer záchvat 🙁 mám strach že tak častých zachvatoch sa môže niečo poškodiť v jeho tele…Treba čas na danú liečbu alebo začať s niečím iným ? Ďakujem vám vopred za odpoveď..

    Reply
  40. Dunka Hanzlova

    nikdo z vas mu nedal zivot ,tak mu ho neberte!!!!! Odchytit a prevezt kde by mohl zit jako ostatni.

    Reply
  41. Dagmar Cestrová

    Kdo si pořídí ovce, musí se o ně také postarat. Totéž o další hospodářská zvířata. Tedy ohrazení, elektrické sítě, nestačí nechat je na louce uprostřed lesa a jít se na ně jednou týdně podívat. Protože tak je to pro majitele nejlevnější. A pak se divit, že je něco může napadnout. A pak tu tisíce let byli pastevečtí psi. Některá plemena se chovají i v České republice. V zahraničí se pro ochranu stád právě před medvědy a vlky používají běžně. A dokonce některé odchovy českých pasteveckých psů jsou využívány u ovcí v zahraničí. Na Balkáně je dodnes u velkých stád nablízku dokonce i člověk, který s pasteveckými psy při hlídání spolupracuje. Postřílíme tedy všechny medvědy a vlky, kteří na české území přijdou zákon nezákon jen proto, aby měli čeští majitelé ovcí klid a nemuseli se starat, jak svůj majetek, tj. ovce atd., ochránit? Nebo se bude postupovat jako jinde v Evropě (a nejen tam), kde mají jak ovce, další dobytek, tak medvědy a vlky?

    Reply
  42. Eva Maligová

    Nejen proto, že miluji medvědy a mám sama přezdívku medvědice – ale proboha, KDE to jsme ?? Nejdřív je sem medvěd vysazen, stejně jako vlci, zubři a další..a pak se někdo diví, že se snaží uživit ?? Sleduji tuto kauzu od začátku, chápu, že se místní bojí, PROBOHA, něco si o medvědovi přečtěte ! Medvěd je všežravec, tady se píše, že setřásal švestky, no jejda, to si dovolil moc ! Jinak v jeho trusu, jen pro neinformované, nebylo nalezeno žádné maso z údajně zabitých ovcí. Dotyční vše dostanou proplaceno. Medvěd není kočka, aby si s kořistí jen pohrál a nesežral ji ! Někdo rozhodl, že tu medvěda vysadí, tak snad ví něco o jejich potřebách a životě. Medvěd putuje nejen za potravou, ale i hledá partnera na páření, je to vše přirozená reakce, poslední, o co má medvěd zájem, je napadnout člověka, ten by ho musel přímo ohrozit, ale to vás napadne i divoké prase, pokud ho ohrozíte.Je tolik možností, kdy lze případně medvěda uspat a přepravit, ale tady u nás v Kocourkově se hned přemýšlí nad usmrcením. Jen na okraj – naše lesy v ČR jsou jedny z mála v Evropě bezpečné pro pohyb lidí, tohle nikde jen tak nemají, ale oni jinde se zároveň nepopo..strachy, že je napadne medvěd, nebo vlk a jiné zvíře .Něco o tom ví a respektují přírodu.

    Reply
  43. Robert Kostner

    Dnešní vyjádření ZOO Tábor:

    ZOO Tábor nabízí pomoc při odchytu medvěda z Valašska, jeho zabití by bylo neospravedlnitelné a protizákonné

    23. 10. 2018, Tábor – Táborská ZOO nabízí pomoc s odchytem medvěda z Valašska. Nejen jako zoologická zahrada ale i jako lidé se zdravým rozumem musíme proti odstřelu medvěda ostře vystoupit a nabízíme veškerou svou pomoc při jeho odchytu, říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec. O medvěda již projevila zájem konkrétní záchranná stanice, která je ochotná ho dočasně přijmout. Je tak třeba udělat maximum pro jeho bezpečné odchycení. Jakékoliv návrhy na okamžité zabití medvěda, který reálně nikoho neohrožuje, jsou tak v rozporu se zákonem o ochraně přírody.

    „Jsem velice pobouřen, že se o odstřelu medvěda nejen vážně uvažuje, ale že existují silné politické tlaky na urychlení tohoto barbarského činu. Příprava odstřelu za této situace je bez nadsázky srovnatelná s plánováním vraždy. Jde totiž zcela jasně o porušení zákona o ochraně přírody, který zabití kriticky ohroženého zvířete umožňuje jen v krajních případech, kdy medvěd přímo ohrožuje lidské životy, a zároveň byly vyčerpány všechny další možnosti. To se však nestalo, a proto je toto krajní řešení nepřípustné. Zvlášť, když už se pro medvěda našlo místo, kde by mohl být dočasně umístěn,“ neskrývá rozhořčení nad celou situací ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

    Zásadně proti odstřelu medvěda jsou i ochránci přírody. „Bylo by naprosto hanebné zastřelit medvěda bez toho, že bychom vyzkoušeli všechny možnosti pro jeho odchyt. Součinnost a odbornost, kterou nabízí ZOO Tábor, vítáme a jsme za ni vděční. Pomoc bychom ale v první řadě čekali od Zlínského kraje. Je zarážející, že kraj nechce platit čtyřem obcím prokazatelně vynaložené náklady na realizovaný odchyt. Na druhou stranu má ale peníze na vrtulník, který by posloužil při jeho odstřelu. Ostudné je také bulvárními médii vyvolaná hysterie, které v souvislosti s medvědem podlehla řada lidí. Stále je ale mnoho těch, kterým na osudu medvěda zaleží. Pod petici na jeho záchranu se od včerejšího dne podepsalo již více než 9 400 lidí,“ komentuje celou situaci Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody a dodává, že petice je dostupná na webových stránkách https://www.petice24.com/petice_za_ivot_medvda_na_valasku?a=2

    Táborská zoologická zahrada je v intenzivním kontaktu s ochránci přírody, kteří celou situaci na místě řeší, a kromě odborných konzultací jim nabídla také aktivní pomoc. „ZOO Tábor nabízí bezplatné ´naspání´ medvěda a služby svých odborníků, či spolupracujících veterinářů ze Slovenska. Narkotizace tak velké šelmy totiž není jednoduchá záležitost. Aby byla bezpečná, musí ji provést někdo zkušený, kdo už medvěda někdy uspával. Postaráme se také o následné naložení medvěda do bedny a jeho odvoz do prozatímního útočiště. Kromě toho aktivně hledáme pro medvěda trvalé umístění. Za tímto účelem jsme oslovili zhruba 1000 zoologických zahrad po celé Evropě, se kterými aktivně komunikujeme. Uděláme vše, co je v našich silách, abychom medvěda zachránili,“ slibuje Korec.

    Reply
    1. Ignác Pospíšil

      Pokud je zde skutečně konkrétní stanice či ZOO, která si ho chce a může vzít a je připravena se k tomu zavázat, tak je to samozřejmě nejlepší řešení a mělo by být upřednostněno, bude-li to jen trochu možné…

      Reply
  44. Inka Nadymáčková

    Navrhuji zvíře odchytit , určitě ne zabít !!!! Převést jej i třeba do zahraničí, najít místo kde bude moci žít a ne jej zlikvidovat. !!! Takže určitě jsem proti likvidaci medvěda .!!

    Reply
  45. Ignác Pospíšil

    To je hodně pokrytecký text. Ono se hezky řekne, že musí být odchycen a dán do zoo, ale jak to realizovat, když ho nikdo nechce ani u nás, ani u sousedů.

    Pán, co tohle napsal, je ředitel ZOO. Pokut tam není schopen napsat „My si ho vezmeme…“ ani nikoho reálného navrhnout, měl by držet hubu.

    A nesmyslné slovo vražda ať si strčí za klobouk.

    Reply
      1. Ignác Pospíšil

        Pokud není, kdo by si ho vzal, tak samozřejmě zastřelit.

      2. MG

        Pokud není, kdo by si ho vzal, tak samozřejmě zastřelit.

        Hm a co vse jeste nechame zastrelit? Nebylo by lepsi kdyby tady byl CLOVEK uplne sam? Bez te otravne haveti? Pryc se vsim – zvirata, rostliny. Na co to komu je? Vis co? Posad se na betonovej dvorek, postrikej se biolitem at na tebe nemuze hmyz, nabij brokovnici kdyby nahodou nejaky zvire, cum si na dementni serialy, lemcej pivo a cpi se knedlikama. Good luck

    1. Eva

      Ignác Pospíšil : Máte pravdu, sám pan ředitel píše ,, nebojácný medvěd“ Dále pak že medvědi jsou za ,, normálních okolností“ plachá zvířata. To že, medvěd není primárně masožravec a jeho strava je z 90procent rostlinná, nikdo neřeší.Tady se řeší především
      naše bezpečí, né jeho vyvážená strava. Tento medvěd zabíjí pro zábavu. Takové kraviny, jako že medvěd útočí, protože se cítí ohrožen…haha. Chudáci ovce nemyslím si, že za ohradníkem mohly medvědovi ublížit.

      Mimochodem, jde tady o naší bezpečnost. Především o malé děti co chodí do školy. Dítě začne křičet a utíkat ( to je zrovna ta nevhodná reakce na medvěda) .
      Ten, kdo nebydlí v dané lokalitě s medvědem má vždy odvážné řeči.
      Ti co se medvěda nebojí ,můžou mít medvěda doma jako mazlíčka 🙂

      Reply
  46. Veronika Korandová

    Dobrý den, viděla jsem články s tímto tématem již z roku 2011, váš je z 2016 a nyní jsem zahlédla aktuální. To s tím ještě nikdo nic neudělal/nezakázal a tyto „klíčenky“ jsou stále dostupné? Jak je to možné?

    Reply
    1. Robert Kostner

      Rychle jsem prošel aktuální odkazy, poslední z loňského roku, ale bez uvedení zdroje. Jak píší lidé žijící v Číně, aktuálně se s tím nikde nesetkávají. Čína je velká, nedá se tudíž vyloučit, že se to nikde nepraktikuje, na druhé straně v dnešní době by se to asi hned dostalo na YouTube, zpravodajské weby, takže spíš věřím, že to je už věcí minulosti.

      Reply
    1. Nikola Sedloňová

      Vidíte, moc děkuji za upozornění! Na poslední chvíli jsem měnila fotku, ale popisek zůstal. Opravila jsem 🙂

      Reply
  47. Olga Hušková

    Na každou kočku platí něco jiného a každý majitel má jiný přístup. Pokud jste na své zvíře vyzkoušela přenos myšlenek či meditační cvičení (a pomohlo to), uvítám Vaši zkušenost. Mně osobně se princip rozprašovače vcelku osvědčil. H.

    Reply
  48. Meggi

    S tím rozpraßovačem nesouhlasím! Kočka je akorát víc ve stresu a nic jí neodnaučíte a maximálně docílíte toho že když nebudete doma kočka bude nábytek škrábat ještě víc (bude se chtít pomstít) na všech dobrých stránkách se jasně píše že rosprašovač se používat nemá i v pořadu kočka není pes a dalších…

    Reply
  49. Nikola Sedloňová

    Dobrý den, mohl byste nám prosím poskytnout relevantní zdroj vaší informace? Nepodařilo se mi dohledat, že by vámi zmiňovaná želva na Zanzibaru žila.

    Reply
  50. Marek Pechal

    Chtěl bych opravit menší nepřesnost. Ještě starší želva sloní žije na Zanzibaru na ostrově Prison Island a má 193 let.

    Reply
  51. Terka

    Nezlobte se, ale házíte dohromady několik různých věcí. Ne, nebudu platit za mazlení se s tygřím kotětem, nepůjdu ven s lvem na vodítku. Na druhou stranu do moderního delfinária si klidně a bez výčitek zajdu. To, že jsou delfíni často z volné přírody, je naprostý nesmysl, přinejmenším v Evropě – popř. jsou tam už celá desetiletí. A samozřejmě naprostý nesmysl, že by byla v takovém Norimberku zvířata do cvičení nucena! Řekla byste tohle třeba o lachtanech v pražské zoo, kteří také cvičí? Docela očerňujete mnoho respektovaných zoo a chovatelských zařízení (Norimberk, Harderwijk, Janov, Duisburg, Loro Parque…). Autorko, pokud se snažíte o novinařinu, měla byste vědět, že ne všechno, co najdete na YouTube nebo na stránkách aktivistů, je pravda.

    Reply
    1. Robert Kostner

      Myslím, že to, co píšete, v článku není. Autorka nijak neočerňuje moderní zoo a záchranné parky, vidíme rozdíl mezi snahou zoo vzdělávat nás lidi a zároveň poskytnout chovaným zvířatům co nejlepší podmínky na jedné straně a snahou vydělat na atrakcích spojených s týráním zvířat na straně druhé. Víme, že chovatelé v zoo se zvířaty pracují většinou metodou pozitivního posilování, snaží se je „cvičit“ především kvůli možným vyšetřením a lékařským zásahům, ale také pro obohacení jejich života v zoo, které osobně chápu jako taková vyslanectví zvířecích říší v lidském světě.
      U delfínů je to otázka. Můžeme ty v kvalitních delfináriích brát úplně stejně jako vyslance svého druhu, kteří snad donutí nás lidi přemýšlet a přestat je zabíjet a ničit jim prostředí. Na druhé straně jsou to tvorové s opravdu velkou inteligencí, podle všeho i sebeuvědoměním a možná i vlastním jazykem, zvyklé žít v ohromných prostorách oceánu, komunikovat s dalšími druhy…

      Reply
      1. Terka

        Dobrý den, díky za odpověď, navíc slušnou a nefanatickou 🙂 ano, já si problematiku chovu kytovců uvědomuji. S velkým rozpakem tedy vnímám chov třeba kosatek, kde bych byla ochotna navštívit opravdu jen minimum parků, které považuji za moderní (třeba právě Antibes a Loro Parque). Delfínům skákavým se ovšem v zajetí relativně daří (věk, rozmnožování a pod.), jako vlajkový druh pomáhají ochraně nejen svých divokých příbuzných, ale celé místní divoké přírody (mrkněte na Chorvatsko), a navíc delfíni chovaní v zajetí jsou často z pobřežních populací, které mají jiné životní nároky (nepotápí se do velkých hloubek, neplavou denně desítky km za potravou). Tady mi moderní chov skutečně nevadí a přijde mi relativně pokrytecké, když se protestuje proti delfináriím, ale že třeba do nejmenované české zoo s nepříliš dobrými podmínkami přivezli lachtany přímo z divočiny, nikomu nevadí. Nicméně článek je v pasáži s delfíny opravdu velmi všeobecný a myslím, že by si to upřesnění zasloužilo. Osobně se mi třeba hluboce nelíbí plavání s delfíny – pokud už bych mu dala palec nahoru, pak jedině u zařízení, která mají i pro tyto interakce velké nádrže, což vůbec není pravidlem. A lepší je dát přednost různým setkáním s delfíny, kdy se člověk ke zvířatům za poplatek dostane blíže, ovšem určitě se s nimi nekoupe, nechytá je za plotve a pod. Mějte se fajn! T.

      2. Robert Kostner

        Souhlasím. Jsou velké rozdíly mezi zoo, aquaparky, podmínkami, která zvířata mají. Bylo by super, kdyby pro všechna byl prostor ve volné přírodě a člověk jako druh jim dal šanci. I proto vnímám zvířata v zoo opravdu jako zástupce, velvyslance, kteří se jistým způsobem obětují pro to, abychom je vnímali lépe a ten prostor pro život jim poskytli.
        Nemáte chuť pro nás občas něco napsat? 😉

  52. VFP

    Vnímání rozdílu mezi indickým a africkým slonem lze dobře nacvičit sledováním vyobrazení slonů v indickém sochařství a malířství (zvl. mughalské miniatury) – tamní umělci si charakteristických tvarů sloního těla dobře všímali a často je i zveličili.

    Reply
  53. Alena Veselá

    Dobrý den, nevíme co máme s pejskem:Je to 6-letý bígl, očkovaný každý rok proti vzteklině a trojkobinancí, v poslední době měl asi tak 3 x v rozmezí 1 měsíce jakési křeče, válí se po zemi,tělo enohy má v křeči,leze po zemi jak tule´ˇn,neví co se s ním děje.za asi 4 min.je po všem , zvedne se a jde normálně.Můžete poradit, co je to?Je phrožen, je očkován.Děkuji Alena Veselá

    Reply
    1. Robert Kostner

      Dobrý den, podle toho, co píšete, může jít opravdu o epilepsii. Určitě zajděte s pejskem k veterináři. Držíme palce!

      Reply
  54. klárka

    panda velká je moooooooooooooooooooooooooooc nádherná nekrásněší zvíře na světě

    Reply
  55. honza

    Super článek. Ale z mé strany pár rad. 🙂
    Doporučuji počkat z vypuštěním ryb měsíc (u náročnějších druhů déle). To je totiž doba, po kterou se akvárko zabíhá a hodnoty NH3 a NO2 tam lítají jako na houpačce. Během této doby párkrát naprázdno nakrmte akvárko, i když v něm nejsou ryby. Nebo si doneste drobné šneky (okružáky, levatky, piskořky), kteří se zajetím akvária pomohou vůbec nejlépe. Ať se má z čeho nastartovat a ať si zvyká na biologickou zátěž. Výhoda tohoto způsobu zabíhání je v jeho účinnosti, a spolehlivosti a nic vás to nestojí (nepotřebujete žádné testy, regulátory vody ani násady bakterií).

    Po přinesení domů ryby aklimatizujeme nejen na teplotu, jak je velmi správně napsáno v článku, ale taky na chemické složení vody. Po vyrovnání teplot vody v sáčku a té v akváriu postupně a pomalu dolíváme do pytlíku vodu z akvária, dokud ta akvarijní nebude představovat alespoň 2/3 objemu sáčku. Poté ryby ze sáčku do akvária přelovíme. Pokud tam ty ryby vylijete, tak zvyšujete, šanci, že si do akvária zavlečete škůdce nebo naopak zbytky léčiv.

    Vodu určitě měňte. Jednou za týden 1/3 je optimum, ve větší nádrži klidně jednou za dva týdny. Klidně bez odkalování a dalších věcí. Ale pro nejlepší kondici akvária je pravidelná výměna části vody (za čerstvou bez chemické úpravy nebo jinak znehodnocenou) velmi žádoucí. 🙂

    Reply
    1. Olga Hušková

      Zdravím, ještě pár komentářů k tomuto komentáři :o)
      S vypouštěním nových obyvatel až tak po měsíci určitě souhlasím, mezitím se akvárium dobře zaběhne. Také lze dříve přidat do nové nádrže pár odolných „testerů“ a teprve později vypouštět citlivější ryby.

      Šneci jsou podle mého názoru dvousečná zbraň, byť si stejně člověk obvykle „omylem“ nějaké pořinese s rostlinami. Piskořky jsou prospěšné pro kypření dna, ale okružáci, pokud se jim daří, mohou akvárium zahltit. Přiznávám, potěšilo mě, když se je hnědé akary naučily požírat :o)

      Se srovnáním teplot a chemismů při přinášení ryb nelze nesouhlasit.

      A co se týče výměny vody, bude to věc osobní zkušenosti. Mé velké akvárium s rostlinami (a drobným přerybněním) zvládalo bezzásahový režim bez problémů měsíc. Tohle je asi lepší nastavovat individuálně podle potřeby.

      Reply
  56. honza

    Zdravím. Pěkný článek.

    Ale akvárium není uzavřeným ekosystémem. Na akvárium působí spoustu vnějších vlivů. Je to světlo, hluk, vibrace, výměny vody a například i to jestli se v místnosti s akváriem vaří, smaží nebo používá např. repelent nebo lak na vlasy, jaká je v místnosti teplota. To všechno se v nádrži projeví, funguje výměna plynů mezi místností a vodou. 🙂

    Naopak s akváriem bez živých rostlin je více práce. Rostliny totiž z vody odbourávají živiny. Beznich to budete mít s provozem akvária těžší. Běžné rostliny žádnou zvláštní péči nepotřebují 🙂 Na zakořenění rostlin bohatě stačí vrstva 4 cm substrátu ve přední části akvária a 7 cm v zadní. 10 cm už je moc. Hluboké dno může zahnívat. 🙂

    Rostliny budou prosperovat i při kratším intervalu svícení. V začátcích není na škodu, kvůli řasám, nastavit svícení na zhruba 9 h. A postupně intervaly prodlužovat.

    Reply
    1. Olga Hušková

      Děkuji za reakci a připomínky :o) S ohledem na rozsah a námět článku se na vámi doplnované informace často nedostalo, byť mohou být začínajícím akvaristům rozhodně prospěšné. Pro zvídavější nechť zazní alespoň v diskuzi. Jistě, přirovnání k uzavřenému systému dokonalé není, zrovna na jedy v místnosti (typu lak na vlasy), které se rozptylují do vody, je určitě dobré upozornit.

      Osobně mi fungovalo těch 10 cm písku (v zadní části nádrže) vždy dobře, byť už je to možná vrstva hraniční. Nešvarem mnoha akvárií bývají podle mých zkušeností spíše vrstvy příliš nízké, které nestačí k uchycení rostin a ryby je přerývají.

      Co se týče osvětlení, lze jej ladit podle podmínek v nádrži – pokud se tvoří „hnědé“ řasy, bývá často světla málo, „zelené“ znamenají spíš jeho přebytek (a mnoho dalších typů řas reaguje spíš na chemické podmínky a není snadné se jich zbavit). Těch 12 hodin světla by mělo rámcově respektovat i délku dne v tropech, odkud většina akvarijních ryb pochází.

      Reply
  57. Honza

    „…být opilovány hmyzem.“

    Včelky v Namibii si nosí vlastní pilník? 😉

    Reply
  58. Jana

    Je mi luto kazdeho psa ktory take nieco ma ,,, zazivam to pri nasom labradorovi ,, je to hrozny pocit nevediet to zastavit len sa divat a trpiet s nou …

    Reply
  59. Jiří Jirmus

    Dobrý den,

    jeto moc krásný článek. Myslím si však, že v bodě Stavba těla se vám popletli sloni

    Stavba těla

    Silueta obou druhů slonů se poněkud liší. Nejvyšším bodem těla afrického slona bývá hřbet, u slona indického hlava, záleží však také na pozici konkrétního zvířete.

    Podle mého názoru bývá nejvyšším bodem afrického slona hlava a u slona indického hřbet.

    Krásný den

    Reply
    1. Olga Hušková

      Dobrý den, děkujeme za reakci.

      Správně jste trefil nejspornější místo článku, neboť vnímání rozdílu v siluetách obou slonů je obecně dosti individuální. Jsem si vědoma skutečnosti, že některé populárnější zdroje v rámci srovnávání druhů uvádějí u indického slona jako nejvyšší bod hřbet, jiné hlavu (např. anglická wikipedie). Ani jedno není zcela správné, neboť poloha hlavy se značně mění podle nálady i konkrétní konstituce každého zvířete. Osobně se však přikláním k tomu, co uvádím v článku, neboť právě tak na mě oba dva druhy slonů působí a hlava indického slona mi připadá vůči tělu posazena výše. Jak je ale vidět, nemusí se mnou každý souhlasit – a já Vám Váš názor rozhodně neberu :o)

      Asi nejpřesněji by se dalo říci, že o něco rovnější hřbet afrického slona vytváří při pohledu z boku dva znatelného hrboly (za hlavou a u zádi), zatímco výrazněji klenutý hřbet indického slona spíše jeden (nad přední polovinou těla). Pozici hlavy tak můžeme ze srovnání úplně vynechat.

      Reply
  60. Veronika

    Je to vážně nádhera! Missoulka je ta nejlepší puma na světě! (i když jí maminka nechtěla) Zbožňuju ji!

    Reply
  61. Alena

    Bezcitné ubohé debilní hovada lidské, najít a odprásknout také, musí se svět očistit od hnusu lidského.

    Reply
  62. Pingback: Mořské želvy vymírají. Proč? | Zapni mozek

  63. Svobodová

    Prosím poradte máme roselu pestrou mládě a v době kdy byla v budce s dalšími si vykloubila křídlo,takže velmi špatně lítá. Potřebovali bychom radu kdo by se jí ujal?Neni kam takové ptáčky umístit….

    Reply
  64. Marie Jirsová

    Velmi pěkné video, jedinečný pohled na medvědí lásku ke svým potomkům.

    Reply
  65. Apolena

    Můžu se zeptat ? Objevují se tyto housenky i v česku ? My jsme ji totiž měli na zahradě …

    Reply
  66. Honza

    Několik zkušeností s epileptickým psem
    – zapisujte si do kalendáře datum, čas a počet záchvatů
    -pes před záchvatem může mít hlavu na stranu, mžikat očima, opakovaně naprázdno polykat….
    – okamžitě po začátku záchvatu zabezpečím psa, aby se neporanit, nebo si nepoškodil zuby o podlahu . podpožit hlavu ručníkem atd.
    – psa pokud možno přidržovat, aby se nepotloukl ( pozor na cvakající zuby)
    – dostane li pes záchvat venku, okamžitě se pokusím odnést ho do domu, nebo aspoň odtáhnout z cesty na trávu
    – zkoušíme také, jako podpůrnou léčbu, aromaterapii. Zdá se, že přináší výsledky, jednak kapky, které se rozetřou v dlaních a dají inhalovat psovi okamžitě po začátku záchvatu ( mít vše po ruce, nebo nosit na výlety s sebou !!)V ideálním případě se pes rychle zklidní a záchvat má lehčí průběh-ovšem neplatí vždy…
    – dále se používá 2x denně olejíček na zklidnění(harmonizaci) psychiky psa, já ho aplikuji plastovou inječní stříkačkou ( samozřejmě bez jehly..) na kůži za krkem, a následně prstem do kůže vetřu
    – při krmení do granulí leji trochu minerálky Magnezie-manželky nápad-pomáhá proti křečím
    -pes nesmí jíst sladkosti ani piškoty -zhoršuje epilepsii
    – nemělo by se příliš měnit složení stravy, kvůli možné změně obsahu soli -opět možný problém
    – při záchvatu rovněž aplikuji rektální tubičku s Diazepamem ( měl by rychle zabírat, ale všelék to není
    -záchvaty se mohou opakovat- u nás po cca 30 až 45 minutách
    -po třetím záchvatu na nic nečekám, vezu psa na veterinu, tam aplikují injekčně Luminal
    – péče o psa není jednoduchá, záchvat se někdy může opakovat hned druhý den, a pak je přeba měsíc klid…
    – připomínám opatrnost při aplikaci lékú a olejíčku při záchvatu, rozevřenou tlamu ( máme ovčandu )se snažímt obejmout zároveň oběma rukama, abych nebyl pokousán

    Reply
    1. Zaneta

      Dobry den, mame Jack Russela a ten nam se zachvaty teprve zacal. Nicmene, uz ma druhy v mesici. Chtela jsem se zeptat, jake znacky jsou ty vase aromaterapie. Ja slysela neco o znacce „Dokonala laska“ a tam je techto veci prehrsel. Mate zkusenosti treba s touto znackou? Pripadne poradte po cem sahnout, dekuji 🙂

      Reply
  67. Petra Zoubková

    Zvířátko na videu není rozhodně tamarín bělovousý. Ten má zbarvení srsti na těle jako vrabčáci. Je to tamarín, ale ne bělovousý.

    Reply
    1. Olga Hušková

      Nemohu s Vámi souhlasit, na videu je skutečně tamarín bělovousý (Saguinus mystax). Odkazované video pochází přímo od Pražské zoo. Barvu zvířete může mírně zkreslovat umělé osvětlení v expozici.

      Reply
  68. Marie Jirsová

    5.7. 2017, stále se dívám na živé vysílání v Dubném. Dnes jsem se vrátila k historii jedné čapí rodiny. Letošní rok byl krutý.V květnu jsem doufala, že se jim podaří mladé odchovat.Nestalo se tak. Chovný dolík byl příliš hluboký a nepropustný a to byl konec. Mládě se utopilo.Také sleduji on-line hnízda ptáků v cizině .Právě hnízdo orlovce říčního, to je krásný příklad dokonalé péče o mladé. Jak v krmení, tak v ochraně před větrem a deštěm. Doufám, že příští rok bude pro Dubné šťastný.

    Reply
  69. VZ

    Je to moc smutné, Natálka i Max se tolik snažili. Řada lidí je přesvědčena, že za utopení mláďat může špatný základ hnízda (důlek uprostřed) a že se tomu mohlo zabránit úpravou hnízda, což ale obec odmítla na základě posudku ornitologa Chvalovského. Ponechává se tak vše „na přírodě“, ale je to správné?

    Reply
  70. Jarmila

    Je to smutné, co se dnes stalo.
    Říkám si, jestli ti čápi neměli v předchozích letech spíš velké štěstí. O předchozím úhynu jsem četla, že čápi byli mimo hnízdo a nestihli se vrátit zpět, nemohli vyletět, protože měli slepená křídla. Ale proč odletěli? Proč tam nebyl alespoň jeden z nich neustále přítomen? Teď se utopilo jediné poslední mládě. Nebylo ho možné nějak nohama udržet výše?
    Mám před očima hnízdění orla bělohlavého (též možno sledovat kamerou on-line). Jednou také pršelo a byla navíc zima a oba dospělí orli roztáhli křídla, aby ochránili svá tři velká mláďata, která byla těsně před opeřením. Viděla jsem také orlovce říčního (též na on-line kameře), jak chrání mláďata svým tělem před deštěm i sluncem.

    Reply
  71. Jana

    Tak to je úžasné a mláďta krásná, světlejší než jsou mláďata labutě velké.

    Reply
  72. Miloslav Kopaček

    Moc pěkná žabka snad bude přežívat v těchto podmínkách to ji moc přeji díky za příspěvek .s pozdravem zoo magazínu M Kopaček přeji pěkný den.

    Reply
  73. Miloslav Kopaček

    Moc pěkné zprávy děkuji za ně a přeji krásný prosluněný páteční den Vám všem Míla z Dolní Radechové .

    Reply
  74. Marie Jirsová

    Velmi zajímavě napsaná historie současné čapí rodiny na kostele v Dubé. Dnes sneseno opět vajíčko v pořadí druhé. Doufám, že ještě dvě přibudou a že se jim je podaří odchovat k odletu. Držím jim palce.

    Reply
  75. Valdo

    Pekný deň, aj naša fenka má toto ochorenie, liečime ju liekom phenaamaleten, ukludnilo sa jej to.Je to žalostný pohľad, keď mala silný záchvat, úplne jej to vykrútilo labky, neudržala sa na nohách.Našťastie jej liek zabral, už zase behá , lieta.Už to ale nie je ono, ale tak to v živote chodí.Tak veľa šťastia.

    Reply
  76. Jana

    To je mi hodně líto a pokud se prokáže, že to bylo stravou od návštěvníků, tak k lítosti se přidá neskutečná zloba na návštěvníky, kteří nedbají pokynů a koně krmí. Jana

    Reply
  77. Markéta Benáčková

    Dobrý den, mám prozbu, šel by poukaz na mládě. Víte ja se v ptácich nevyznám ale chtěla bych velké překvapení. A prosila bych nějaký poukaz ukázat. Děkuji moc za odpověď a přeji hezký den s pozdravem Benáčkova M.

    Reply
    1. Olga Hušková

      Zdravím, myslím, že je vcelku jedno, jaký z prodejních webů využijete – obvykle při nákupech nebývá žádný problém, já alespoň špatné zkušenosti zatím nemám. Navíc lze podle zákona zboží koupené přes e-shopy, tuším, do 14 dní vrátit a platí se jen poštovné.

      Reply
  78. Pingback: Psí sebeuvědomění | Hundo

  79. Richard Molek

    Dobrý den,

    máte pravdu, známá měla pudla a ten nebyl zvyklý na kosti, ale na granule a pak někde venku našel a sežral starou dutou ostrou kost a došlo k perforaci buď stěny žaludku či střeva, už přesně nevím. PEs byl špatný, měl vnitřní krvácení, možná i otravu a když se šlo k veterináři, tak bylo bohužel už pozdě.

    Mimochodem – jinak chci poděkovat za vynikající stránky a velmi kvalitně zpracované informace, odebírám a čtu pravidelně i s dětmi, protože se odmala pohybuju jednak v oboru chovatelství (i když teď už méně než dřív a také se zajímám o přírodu, biologii, genetiku, paleogenetiku, paleoantropologii, etologii a další podobné obory. Na netu se objevuje spousty zavádějicích a rádoby odborných informací a v tom jsou vaše stránky světlou výjimkou 🙂

    Děkuji

    Přeji příjemný den, s pozdravem

    Richard Molek, Kyjov

    Reply
  80. Olga Hušková

    U všech zákroků na kočičí hlavě, které nejde realizovat po dobrém (což je u koček poměrně častý případ) rozhodně doporučuju zamotat zvíře do deky a nechat vyčuhovat pouze hlavu. Jinak hrozí riziko, že bude oční zákrok potřebovat majitel. Pomoc druhé osoby je více než vhodná.

    Reply
  81. najamysikovska

    dobry den,konecne jsem se dozvedela o co jde,vzdycky me to zajimalo a nikdo mi to nedokazal vysvetlit nebo to byly nesmysly,tzakze diky!!N

    Reply
  82. Honza

    Na odborných stránkách o zoologických zahradách je ostuda si splést plameňáka s pelikánem (popis pod fotkou) 🙂

    Reply
    1. Robert Kostner

      Bohužel i my jsme jenom lidé a občas jsme nepozorní. Díky za upozornění, opraveno. 🙂

      Reply
    1. Robert Kostner

      Omlouvám se za pozdní odpověď, nějak mi komentář propadl. Máte pravdu, že to nerozlišujeme, pokusíme o prázdninách to nějak rozdělit. Problém je v tom, že to je kompletně dobrovolná aktivita, pracujeme jinde, abychom tohle mohli dělat. Díky za pochopení. 🙂

      Reply
  83. Myš

    Chov psounů v bytech bych zakázala zákonem. Jsou to nedomestikovaná zvířata, v přírodě žijí ve velkých podzemních koloniích. Jak by jim mohl stačit byt, kde většinu dne stráví v kleci velikosti tak pro andulky?
    Psouni v říji jsou extrémně agresivní. Nepřijde mi to normální. Tak agresivní v přírodě snad být nemůžou, to by dávno vymřeli, neb by se povraždili navzájem. Podle mě má na jejich hormonální soustavu vliv život v nepřirozených podmínkách (teplota, délka světelného dne, vlhkost,…cokoliv) a nepřirozená strava. Na diskuzi na kralici.cz v sekci Psouni psala jedna paní dokonce o tom, že její psoun má říji skoro půl roku v kuse, musí být celou dobu zavřený, protože všechny brutálně kouše, lomcuje klecí, málem se umlátí vzteky… A jinde jsem našla dokonce i případ psounů, co se v říji vzteky umlátili o klec a zemřeli na krvácení do mozku.
    Podle mě je chov psounů v domácnosti týrání. Jediný způsob chovu, kde se psouni netrápí, je takový jako v ZOO. Na to by jim ale člověk musel podbetonovat zahradu, pak navézt vhodnou zeminu a nechat je vyhrabat si tam nory jako v přírodě. Pak už to ale není mazlíček, ale spíš něco jako krtek na zahradě.
    Nechápu proč někteří lidi musí mít za každou cenu něco extra. Přitom je tolik zvířat už zdomácnělých, které postupně domestikovali naši předci tisíce let.

    Reply
  84. Miloslav Kopaček

    Jsou moc pěkní snad všichni ve zdraví přežijí.to jim moc přeji.

    Reply
    1. Robert Kostner

      Téměř nedělají, s výjimkou žirafátek. Pusťte si video v článku… 🙂

      Reply
  85. Olga Hušková

    Strach z rachejtlí by mělo být možné postupně odstranit spojováním postupně sílících nepříjemných zvuků s něčím příjemným (hlazení, pamlsky), ale je to běh na dlouhou trať a spousta práce. Do Silvestra to nestihnete. Další variantou jsou tlumicí přípravky, ale to je na dotaz k veterináři – pravděpodobně by dokázal předepsat medikamenty, které pejskovi sednou lépe než ty předchozí. Třetí možností je odjet co nejdále od větších měst a strávit problematický den v co největším poklidu. To je ovšem v rámci republiky také poněkud nesnadné.

    Reply
  86. Věra Schmidtová

    Dobrý den,mám dotaz,existují nějaké přípravky na strach pejsků? Našemu psovi hodili kolemjdoucí děti rachejtli přímo před něj,od té doby se bojí rámusu,bouchání a střelby.Moc mne to trápí,nevím si sním rady a s nadcházejícím Silvestrem nevím co mám dělat.Loni dostal nějaké kapky ale bylo to po nich hrozné,vnímal to bouchání rachejtlí ale strašně se motal,takže si myslím že to bylo ještě horší,nemohl nikam utéci ale vnímal a to je strašné!!!!!!
    Děkuji za radu,s pozdravem Věra.

    Reply
  87. Jana

    Krásní klokánci a ten kdo ZOO Tábor koupil je také“ krásný“ člověk. Zachránil zvířata!!!!

    Reply
  88. Miloslav Kopaček

    Moc pěkní klokánci ať se jim u vás daří Všem ošetřovatelum vaši zoo přeje krásné vánoce Míla milovník všech zvířátek .

    Reply
  89. Miloslav Kopaček

    Krásná Temba moc ji přeji aby byla v naší Zoo moc a moc šťastná a ošetřovatelům hodně trpělivosti .

    Reply
  90. Josef Rajnis

    Setkali jste se nekdy s kockou, ktera vyluzuje zvuky podobne ptacimu piskani? Nase kocka v podstate vabi ptaky a uspesne je chyta.

    Reply
    1. Robert Kostner

      Osobně ne. Podařilo by se Vám to nějak natočit? Třeba mobilem… 🙂

      Reply
  91. zuzka černá

    Stále je napsané, že:“Záznam živého přenosu není k dispozici.“ 🙁
    Č

    Reply
    1. Robert Kostner

      Díky moc za upozornění. Už je to opraveno, přesunuli přenos na jinou adresu. 🙂
      Akorát je tam veverka 😉

      Reply
  92. Mirka

    Moc pěkný článek, který objasní, co naší Jessi sužuje už mnoho let. K tomu se objevily nádory a nemocné srdíčko. Na tabletách je opravdu dlouho a je to znát, že na vše pomáhají.

    Reply
  93. Johnnn

    Zdravím, celkem povedený článek 🙂 Jen já, resp. my máme smůlu – náš pes má epilepsii. Nevěřili byste, že na to náš veterinář nepřišel… Naštěstí mi pomohl seznam příznaků viz. http://psiusmev.cz/media/p-iznaky-epilepsie-u-psa tak snad pomůže 🙂 všechno lze zvládnout, jen to chce chtít :-))

    Reply
  94. Chlp

    Tak to je síla! Nevím kdo normální by si chtěl takovou zmrzačenou rybku dát doma do akvárka a každý den se na ni dívat. Jedině nějaký vyšinutý sadista. Asi je hodně lidí vyšinutých, když je toto týrání tak výnosný kšeft.

    Reply
  95. Jiří H.

    Buďme naštvaní na současnou vládu těch zemí, kde se to děje, pomáhejme organizacím, které se snaží medvědy osvobodit (např. http://www.animalsasia.org). Dělejme cokoliv proti těm hajzlům, kteří pouze z důvodu maximalizace zisku toto zvířatům provádějí. Ale prosím, uvědomme si také, že tradiční čínská medicína nikdy neměla s něčím podobným nic společného. Z principu je jemná a mnohem méně invazivní, než některé metody západní medicíny. A to i směrem k lidem i ke zvířatům. Kolik zvířat trpělo zcela zbytečně kvůli testování západních přípravků na … zvláčnění kůže.
    To celé kolem medvědí žluči je komerční boom kolem látky UDCA (https://en.wikipedia.org/wiki/Ursodeoxycholic_acid), kterou lze získat i synteticky. ALE: Je levnější ji získávat od medvědů tímto hrozným způsobem a marketing zařídil zbytek. V každé trafice na východě se dá koupit „zázračná mast“ a stovky dalších produktů obsahující UDCA z medvědů. I v ČR!
    Tento business je důvodem utrpení medvědů a možná to, co někteří provozují jako tzv. čínskou medicínu. S TCM to ale nemá nic společného, kromě toho, že kdysi dávno, když Tibeťané ulovili v lesích, kde jich bylo plno, medvěda, kromě masa mu vzali i … žluč. A pár kapek někoho opravdu zachránilo. Dnes jde o něco zcela jiného – jen obchod s lidskou blbostí a zvířecím utrpením.

    Reply
  96. Vlková Dena

    Nesnáším co celá Čína dokáže a jak může týrat zvířeta. Kdo to kdy viděl,aby se vidělávaly peníze na zvířatech.

    Reply
    1. Michaela

      A co velkochovy? mléčný a masný průmysl, tam se snad na zvířatech nevydělává? Lidi umí být velice krutí, nechci si ani představit co za lidi tam musí pracovat…

      Reply
  97. Božena Huttová

    Chudinka Caesar – krásné meno, ale konečne sa má dobre . Keby sa dali zachrániť všetky medvede , ktoré sú kvoli čínskej medicíne zneužívané.

    Reply
  98. Petra Zoubková

    Zase ta svinská čínská medicína. To jsou rohy nosorožců, které ohrožují celé populace těchto nádherných zvířat a nyní žluč z medvědů, kteří jsou týráni až utýráni k smrti. Co takhle udělat pořádnou invazi do míst, kde se něco podobného děje a skoncovat s tím jednou provždy. Ne jen ukazovat záběry z tržišť v Asii, kde prodávají ještě živé psy takřka stažené z kůže. To chce okamžitě zakročit a těm, kdo takto ubližují zvířatům pořádně zatopit. Jen si vzpomeňme, jak rychlý konec 2. světové války byl po svržení dvou atomových pum. S neřády se nesmíme moc crcat. Zakročit pořádně a jednou provždy.PETRA

    Reply
  99. Lafont

    C’est horrible de faire subir de telles souffrances à des êtres vivants ! Je n’ai qu’un souhait que ces monstres débiles et cupides connaissent un jour la même souffrance que ces malheureux ours et que, toutes ces „fermes de bile“ soient interdites !

    Reply
  100. Jiří Formánek, Ing,

    V souvislosti s článkem o odebírání žluči medvědům mne napadlo, proč nejsou spíše využíváni jako dárci žluče, právě oni asiaté. V tomto případě by nebyla nutná tak nákladná opatření na fixaci Další výhodou je, že těchto lidských donorů je v Asii velký počet a stejně k ničemu užitečnému nejsou

    Reply
  101. Olga Hušková

    „Týrání zvířat“ v legislativním smyslu slova je jasně dané v zákoně. Skutečnost, že se v článku zmiňované „upravené“ ryby dají v ČR legálně sehnat znamená, že je to (dosud) právně v pořádku. Nemusím s tím souhlasit, nemusí se mi to líbit, přesto jsem ale s použitým termínem opatrná. I kritizovat je třeba s mírou.

    Reply
  102. Iva Netrhova

    Že to hraničí s týráním???? TO JE TÝRÁNÍ V TÉ NEJRYZEJŠÍ PODOBĚ !! I ryby jsou živý tvor, který cítí bolest a má své pocity. Tohle počínání je odporné!!

    Reply
  103. Richard Molek

    Otázkou je, zdali by nebylo příliš antropomorfní projekcí označit takové chování lidskou nálepkou altruismu či obětavosti. Možná ma takové jednání zcela přirozené vysvětlení – tedy možná to chování je pro velryby dlouhodobě nějak výhodné, nebo existují jiné důvody, které plně nechápeme, kterým plně nerozumíme, protože jim do hlavy nevidíme. Ale přenášet na zvířata lidské pohnutky, motivy a vyvozovat z toho podobné souvislosti je poměrně ošemetné a hodně spekulativní. Je otázkou, zdali to bude někdy plně posouditelné. Jejich druh či míra empatie či soucitu nebude stejná jako lidská a proto není moc seeriozní to poměřovat podle stejného měřitka či přepokladů a analogicky docházet ke stejným vysvětlením. Možná jde jen o to, že nemají kosatky rádi, protože ty ohrožují a zabíjí i jejich mláďata, takže kdykoli uvidí útok kosatek na cokoli, se jim vybaví tyto vlastní zkušenosti a vyvolá to podobnou automaticky podmíněnou (do jisté míry pudovou) obranou reakci. Tím ale nepopírám, že u kytovců obecně existuje vyšší míra „inteligence“ a sebeuvědomění, než u vetšiny ostatních živočichů.

    A pokud i u vyšších savců existuje něco takové co lidé mívají tendence analogicky srovnávat s podobnými lidskými projevy, pak asi přece jen nepůjde v kontextu jiného způsobu života ve zcela jiném prostředí úplně o totéž, takže je zavádějící používat stejné pojmy z lidské oblasti na takové inteligentní tvory, protože velrybí druh inteligence nebude nikdy úplně totéž co ten pojem vyjadřuje u lidí (navíc i u člověka existuje více typů, druhů inteligence, komunikace a vědomí, takže i u něj je termín inteligence příliš obecný a nekonkrétní – takže to,že někdo nemá např.sociální inteligenci,nemusí ještě znamenat,že nemá jinou – třeba logickou,matematicko.Takže se vlastně ZOBECNĚNĚ o nikom nedá říct,že by nebyl inteligentní.Chceme-li být přesnější musíme OBECNY pojem inteligence uvést v souvislosti s určitou danou oblastí v níž konkrétní testovaný jedinec tento DRUH INTELIGENCE podle daného testu vykazuje.). Přesnější by bylo hovořit kokrétně o šimpanzím, sloním, delfíním, kosatčím, velrybím, krkavčím.. atd., .. druhu inteligence a nesrovnávat zcela nesrovnatelné. To platí i o jiných pojmech z lidské oblasti přisuzovaných některým vyšším živočichům.

    Termín inteligence je příliš obecný a vágní na to,aby něco konkrétnějšího vypovídal o testovaném jedinci či druhu živočicha. Člověk se odlišuje od zvířat mj.tím,že vykazuje určitou průměrnou hodnotu inteligence a jiných parametrů v mnoha oblastech – je tedy na rozdíl od zvířat velmi všestraný avšak na úkor specializace v dílčích oblastech,v nichž zvířata člověka převyšují (ale vždy jen v jedné dané oblasti).Příkladem mohou být smysly či pohybové vybavení člověka.Člověk má tyto parametry nastavené na „ideální“průměr.

    Možná jde jen o antropomorfní projekci – prostě si do chování inteligentních tvorů zcela přirozeně promítáme něco lidského protože to v tom prostě chceme vidět. Žádný člověk v určitých analogiích není nezatížen nějakými výchozími hodnotovými předpoklady.. Mozek všech živých tvorů je ve své představivosti limitován svými předchozími zkušenostmi.

    Léta se věnuji amatérskému srovnávacímu výzkumu druhů inteligencí vyšších inteligentních živočichů (lidoopi, sloni, delfíni, kosatky, krkavcovití ptáci, papoušci žako) a člověka (byť to plně srovnávat nelze). Na druhou stranu karteziánský dualismu tvrdící, že mezi člověkem a zbytkem živých tvorů je obrovská a nepřekonatelná propast je naštěstí už dávno překonán a opravdu v mnohém si jsou lidé a zvířata podonější, než by si dřív lidé byli ochotni připustit. Ale to není nutně v rozporu s ničím. Rozpor vzniká pouze mezi realitou a mezi lidskými konstrukty pokoušejícími se realitu nějak interpretovat. Realita samo v sobě žádný rozpor nemá, takže to není nic proti ničemu.. a pokud to tak někdo vnímá, je to spíš problém v něm a v jeho pohledu či výkladech těchto věcí.

    Podle Descartesova přesvědčení oddělila člověka od zbytku živočišné říše HLUBOKOU a NEPŘEKONATELNOU PROPASTÍ výlučně lidská schopnost rozumě uvažovat. “ Základním projevem našeho rozumu je z vět složenáná ŘEČ , schopnost smysluplně uspořádat jednotlivá slova tak,aby se z nich mohla skládat rozmluva“. Řekl také,že “ zvířata jsou stroje,pouhé automaty,zatímco v lidském mozku hoří racionální duch,rozněcovaný plamenem mluvené řeči pronášené ve větách.“ Zatímco z první částí jeho výroku o odlišnosti našeho jazyka by se SNAD dalo ještě DO URČITÉ míry souhlasit, tak druhá část byla kritizována již v jeho době. Např.Leibniz se velmi kriticky stavěl k Descartesovu hrubému podcenění živé přírody. Starořecký filozof Platon přirovnal ŘEČ ke stavu,na němž se tkala bohatě vzorovaná lidská kultura. (Tento tkalcovský stav ŘEČI skutečně musel být pro utváření KULTURY nástrojem základním.)

    Vznikl tak umělý,zdánlivý rozpor našich představ z realitou (něco jako umělý mediální obraz). Zdánlivý konflikt realitou není vlastně vždy skutečný. Nejde ale nutně o konflikt s reálným stavem, ale s našimi představami skrze jejichž optiku či filtr realitu interpretujeme.

    Věda by měla přehodnotit definici pojmu : HRANICE LIDSTVÍ, přesněji definovat co je podstatou a charakteristikou LIDSTVÍ a osvobodit tak tento pojem od předsudků, ideologicky chybných předpokladů (ideově zmanipulovaných „důkazů“ jež však nejsou nic víc než umělá, předem dosazená přání), či od zažitých myšlenkových stereotypů.

    HRANICI mezi LIDSKÝM a ZVÍŘECÍM nelze zjednodušeně a povrchně definovat jen ma základě pouhých anatomických shod (analogií,homologií) či rozdílů (= tedy jen na základě formy), protože člověka dělá jedinečným hlavně něco jiného než fyzická schránka.

    Je to jeho duševní a duchovní potenciál daný ani ne tak zásadně odlišnou anatomií (která je naopak někdy velmi podobná) zvířat a člověka, jako spíše jeho odlišným fungováním na úrovni, jež není zatím vědecky zcela měřitelná, dokazatelná ani vyvratitelná = na základní úrovni způsobu tvorby myšlenek a vědomí (pokud bych to přirovnal na úrovni mozku, který jak u šimpanzů, kytovců, krkavcovitých a slonů tak u lidí používá některé podobné či stejné elektrochemické principy a zákonitosti, pak máme před sebou dva velmi vzhledem podobné počítače, které mají dokonce i v nčem podobný hardware, ale velmi se liší software a způsobem jeho přehrávání a tak zdání může klamat a tak u člověka je mnohem složitější software v jinak velmi podobném počítači – ale to opět neznamená, že nutně absolutně v naprosto všech ohledech funkčně odlišný.)

    Lidé obecně mají sklon ke konzervatismu což má i své dobré důvody a i své opodstatnění )ne tedy jen nevýhody. Kanonizované „subjektivní mýty a předsudky tak dlouho přežívají. Ve skutečnosti je v rozporu s opravdovou vědou jen ta naše omáčka předpokladů a ne realita samotná. Ale jelikož to v našich představách časem splynulo v jedno, tak někdy hledáme rozpory jinde.

    Živočichové jsou po intelektuální stránce považováni za neschopné lidské míry sebeuvědomění – ačkoli se zde spíše poukazuje na nízký stupeň a jiný druh jejich inteligence než na nepřítomnost emocí.

    Je přirozené,že porovnáváme zvířecí chování s lidským,hlavně,když jsme to my,kdo porovnává.V souvislosti s pojmem vědomí vyvstává zejména kardinální otázka, na kterou jsme narazili výše (a se kterou si vědci k mému překvapení obvykle příliš nelámou hlavu): Je vědomí prostě jenom určitým aspektem určité činnosti mozku, nebo je něčím, co je touto činností způsobováno?Abychom objasnili, jaké má rozhodnutí pro jednu z těchto odpovědí důsledky, podívejme se na to, co říká F. Koukolík o zvířatech: „U ptáků a savců lze […] předpokládat, že si mohou být do nějakého stupně vědomi svého smyslového rozlišování včetně bolesti i hybných akcí.“ Autor tedy, jak se zdá, nepřijímá, že by vědomí bylo prostě aspektem fungování mozku (či obecněji těla). Kdyby tomu tak totiž bylo, pak by odpověď na otázku, který živočich vědomí má, musela být jednoznačná – nebyli bychom v tomto ohledu omezeni pouze na „předpoklady“. Prozkoumat mozek ptáka či savce přece není principiální problém! Navíc F. Koukolík dále říká: „Inteligentní chování ještě nemusí svědčit pro vědomí.“ Co ale tedy pro vědomí svědčit může? A především co tedy vědomí je, není-li ani pouze věcí fungování mozku, ani pouze věcí způsobu chování? Snad to, co majitel tohoto vědomí vidí, když se podívá „dovnitř sebe“? Neměla by pak ale věda, která přijímá za fakta výhradně to, co je ověřitelné nezávislými badateli, prohlásit vědomí za chiméru?

    Pokud chceme používat na zvířata POJMY,které se až donedávna používaly výlučně na člověka a přitom neantropomorfizovat ,ani nedělat ještě větší zmatek nevhodným zobecnováním vágních pojmů, tak si musíme nejdříve vymezit novou TERMINOLOGII. Nemůžeme jen tak svévolně házet pojmem vědomí, inteligence, soucit, empatie, altruismus, atd. od zvířete ke člověku či obráceně jako by šlo přesně o totéž,nebo jako by to bylo jedno a nebylo mezi tím rozdílu.Pokud tedy chceme na zvířata aplikovat antropomorfní pojmy ¨ jako :VĚDOMÍ, LÁSKA, ODDANOST, SMUTEK, PŘETVÁŘKA, KLAM, PODVOD, MYSL, INTELIGENCE, PSYCHIKA, SEBEUVĚDOMĚNI, ŘEČ, JAZYK, KOMUNIKACE, KULTURA, TRADICE, SEBEREXLEXE, apod., pak
    musíme tyto POJMY vyjmout z čistě lidské oblasti a zavést pro ně nové kategorie, významy a kritéria. Nelze o nich však dále mluvit jen v jejich základní obecné formě,protože to vyvolává zmatek, nepochopení a nepřesné či nepravdivé údaje. Pokud bychom kupříkladu použili slova : „pes cítí lásku“,bez dalšího upřesnění o jakém DRUHU LÁSKY mluvíme, byl by náš výrok nejen zavádějící,a le i nepravdivý, protože psí mozek svému majiteli neumožnuje projevovat TEN SAMÝ DRUH lásky jaký umožnuje mozek lidský.To bychom psa polidštovali, jak mnozí milovníci pscích mazlíčků emotivně činí. Tím ale na druhou stranu nechci říct, že pes vůbec nemůže cítit či projevovat něco vzdáleněji podobného lidské lásce.spíš je otázka, proč tak činí, zdali ne jen proto, že je to pro něj výhodné. Chci tím jen říct,že to není úplně strjné. Ani lidská láska není stejná.Každý ji cítí, vnímá, prožívá a dává najevo trochu jiným způsobem.

    Důslednější, přesnější a méně zmatečné tedy bude hovořit o psím DRUHU lásky a ODDANOSTI či SMUTKU,o šimpanzím DRUHU vědomí, tradic či kultury, o delfíním DRUHU inteligence a jazyku či kultuře, o sloním DRUHU smutku a sebeuvědomění, o ptačím DRUHU komunikace, o hmyzím DRUHU nadání pro matematiku, o DRUHU přetvářky chobotnic či DRUHU klamu a podvádění lidoopů,atd., nnebo alespoň důsledněji uvádět takové pojmy v uvozovkách. Problémem obecných  tvrzení je NEJEDNOTA DEFINIC a svévolné zaměnování pojmů DUŠE, DUŠEVNO (jimž je dnes přisuzován i jiný,než původní platonský obsah),MYSL a VĚDOMÍ. „Vědomí“ je to čeho si je člověk vědom,když se zabývá introspekcí, když si všímá toho co se děje uvnitř něho samotného.Vědomí se skládá z pocitů, myšlenek, citů, tužeb, přesvědčení a svobodných rozhodnutí, které z nás činí živé a vnímající bytosti.“ (J.P.Moreland,PhD.) Je otázkou kde končí jen zpětná vazba a kde začíná svobodná vůle. S těmito pojmy musíme nakládat velmi opatrně, abychom zvířatům nepřisuzovali lidská jedinečná specifika, ale abycho jim na druhou stranu neupírali to co mají. Vyrovnaný pohled na živočichy je prost extrémů antropomorfismu či naopak zoomorfismu. Tato lidská označení mohou popisovat činnost podobnou u některých živočichů, ale tím ta povrchní shoda končí. Za jednáním jsou vždy nějaké motivya ty nemusejí být u člověka a zvířete ani v různých situacích stejné a někdy může jít jen o ryze účelové mechanismy přežití.

    Richard Molek

    Reply
  104. Eva Gregorová

    Trochu oneskorene blahoželám k obnove tradícií chovu karpatských rysov v zajatí. Prajem Vám veľa šťastia a úspechov v odchovoch a Vašim rysom dlhý plodný život.
    Ing. Eva Gregorová, Bratislava

    Reply
  105. Radomila Vedralová

    Vse je OK…tady je odkaz na video ze 6. 7. (po pádu Taibu z hnízda), kde do zbytku hnízda přiletí 1 orlíček a za chvíli jsou na obloze vidět 4 letící orli, tzn., že celá rodinka je OK
    http://url.googluj.cz/jjv

    Reply
  106. Alena

    Ahoj, dnes ráno v 7:01 opět spadl orel z větve, bohužel nevím, který to byl. Taibu to asi nebyla, zřejmě seděla vlevo na hnízdě. Doufám, že jsou všichni v pořádku.

    Reply
    1. Eliška Churaňová

      Podle všeho to opravdu byla Taibu, vlevo byl jeden z jejích sourozenců. Každopádně byla přes den slyšet (její hlas je výrazně hlubší než jejích bratrů, takže se lehce pozná) a není důvod k obavám. Pomalu už by se také měla naučit létat. 🙂

      Reply
  107. Josef

    Tak právě 07:34 našeho času, zřejmě Nord odlétl. Nejdřív pištěli hlady a potom opustil hnízdo. Už ve hnízdě zbyl jen jeden. Zřejmě Tajbu.

    Reply
    1. Eliška Churaňová

      Podle všeho to byl Rahu – Nord už celé ráno na hnízdě nebyl, první let uskutečnil za svítání. 🙂

      Reply
      1. Josef

        Děkuji za info! A já jsem si myslel, že jsem byl svědkem prvního vzletu! 🙂

  108. Jana

    Proč jste odstranili článek a video o tom, že Rahu vypadl z hnízda? A jak to s ním je? Je někde na spodní větvi? Sleduju orlíky od samého začátku a velmi mě to zajímá 🙂

    Reply
    1. Robert Kostner

      Myslím, že aktualizace a video je hned pod online přenosem (pokud nevidíte, zkuste Ctrl+F5, aby se článek načetl znovu). Rahu je podle všeho někde poblíž, je slyšet, rodiče ho zřejmě krmí. 🙂

      Reply
  109. Eva

    Jak to vypadá s Rahu? Je stále na stromě? Orlíci bojují se stabilitou na větvích a rodiče mají starost s krmením navíc. Kdy začnou lítat?

    Reply
    1. Eliška Churaňová

      Včera se byl poblíž podívat ornitolog a na stromě ho neviděl – podle jeho interpretace záznamu z kamery se zřejmě Rahu večer pokoušel vyšplhat nahoru, ale nepodařilo se mu to, a tak sletěl dolů do křoví, které hnízdní strom obklopuje. Každopádně je slyšet hlas orlího mláděte z větší dálky než předtím a rodiče s rybami pravidelně létají z dohledu kamery. Hnízdo už navíc opravdu neexistuje, takže ani není moc důvod, aby se Rahu vracel. Možná ho ale ještě uvidíme, až bude umět létat. Pokud budeme mít nové potvrzené informace, článek znovu aktualizujeme.

      Nord by už měl začít létat každým dnem.

      Reply
  110. Eva

    Postupně mizí hnízdo. Orlíci již hřadují pouze na jednotlivých větvích. Nastává problém s přikrmováním. Je vše v pořádku?

    Reply
    1. Eliška Churaňová

      Pokud budou mláďata dávat pozor při procvičování křídel, nic se nestane. Levá strana hnízda zatím drží, tak snad začnou orli létat dřív, než se to rozpadne celé. Také se musejí naučit jíst na větvích; dnes byli krmeni několikrát ještě na hnízdě – až se budou krmit sami, určitě to zvládnou. Zatím tihle orli ukázali, že jsou dost šikovní, tak věřím, že to dobře dopadne a že se úspěšně osamostatní. 🙂

      Reply
  111. Pingback: V zoo Dvůr Králové se narodil nosorožec | Gold Digest

  112. PETR JAKIMIV

    PROSÍM NELŽETE A PO PRAVDĚ NAPIŠTE KTERÝ Z TYGRŮ A JAK ZAHYNUL NEZODPOVĚDNOSTÍ DEBILNÍHO OŠETŘOVATELE, KTERÝ MIMO JINÉ MÁ I NA SVĚDOMÍ NAPADENÍ SVÉHO KOLEGY ZVÍŘETEM OPĚT Z NEDODRŽENÍ PŘEDPISŮ A PRAVIDEL………,DĚKUJI A NEZAMĚŇUJTE UHYNUL S BYL ZABIT….

    Reply
  113. Melanie Kotvová

    Sleduji tuto webkameru z Estonska a další /orla mořského, káně a dvě hnízda orlovce říčního, pokud jsem si to dobře přeložila/ od počátku května, Je to neuvěřitelný zážitek a poučení nad všechny učebnice. Jsem naprostý laik, jen ráda stále víc žasnu nad zázraky přírody a děkuji všem, kteří pro nás pouhé pozorovatele dokáží svým zaujetím toto zprostředkovat.
    Melanie Kotvová

    Reply
    1. Robert Kostner

      Díky moc. Je to úžasná podívaná, příroda je drsná, ale krásná. Doufejme, že čím víc lidí ji uvidí takhle zblízka, tím spíš ji budou chránit.

      Reply
  114. Josef

    Sledoval jsem kroužkování a pohodu člověka, který tuto akci prováděl. Nechápu, že se nebál příletu dospělých. Nevíte někdo, jak se tato provádí?? Děkuji, Josef

    Reply
    1. Robert Kostner

      Oni se spíš dospělí orli bojí. Jak je lidé dřív lovili a chytli, tak přežili ti „nejbojácnější“. Ale hlavně, že se pak vrátili. Jinak estonským ochranářům (ale i našim a všem ostatním) všechna čest, práce ve výšce, ostré zobáky, k tomu potřeba být rychlý a opatrný…

      Reply
    2. Olga Hušková

      Potvrdím Robertovu odpověď – dravci nemohou riskovat zranění, obvykle proto svá mláďata nebrání. Se zlomeným křídlem by umřeli oni sami i mladí, nestojí jim za to riskovat. Na druhou stranu ale vlastní vyklubané potomky v důsledku jednorázového vyrušení neopouštějí, neboť do nich již investovali mnoho energie. Z našich druhů jsou nebezpečné jen některé sovy, například puštíci – rodiče mohou kroužkovatele napadnout drápy i přes svou relativně malou velikost. Mnohem větší výři bývají bez problémů. Orli jsou vcelku „hodní“ – rodiče uletí a mláďata sedí jako puťky. Nebezpeční jsou mladí čápi, jdou zobákem po očích.

      Reply
  115. Eva

    Mám obavu o návrat orlů na hnízdo po kroužkování orlíků. Již jsou 24 hodin bez potravy. Snad vše dobře dopadne.

    Reply
    1. Robert Kostner

      Nebojte, oni se vrátí. Samozřejmě je to vyplaší, ale péči nevzdají. Loni to bylo stejné.

      Reply
  116. Jana Stulíková

    Strašně rychle rostou, však tam mají krásných ryb hodně.

    Reply
  117. Jana Stulíková

    Dobrý den, jsou tihle čápi stejní jako loni? Nebo je to jiný pár?

    Reply
    1. Robert Kostner

      Podle všeho jsou to zřejmě opět Zile a Ozols, takže ti samí jako vloni. 🙂

      Reply
    1. Dusan

      njn ale tym podporis toto svinstvo… dosiahnes tym to ze im das peniaze a oni zmrzacia dalsie zelvicky

      Reply
  118. Erika Polesenska

    Hnusoby sproste ľudské !!! Ked to nezjedia tak to zabalia ale vždy to musia zabiť !!! Odporne !!!! STOP !!!
    STUPID PEOPLE

    Reply
    1. Emoušek

      Ale ni je ani nezabijí oni je sežerou za živa. 🙁 Číňani zas***í

      Reply
  119. Vendula

    Bych je taky zavřela do nějakýho prostůrku, kde by mohli sotva dýchat a pohnout rukama. ! Bože, to jsou takový dementi, co je nenapadne! A ještě větší dementi, Ti co to kupují!!

    Reply
      1. Eva Karbanová

        Ano a to je největší problém. Nesmíte to koupit. I když si myslíte, že tím pomůžete. O to těm obchodníkům jde. Jakmile „zachráníte“ vykoupením pár zvířat, buďte si jist, že tím odsoudíte další k osudu smrti v klíčence. Jak jsem již napsala dříve.

  120. Eva Karbanová

    Je jasné, kdo je cílovou skupinou těchto obchodníků. Zboží tohoto typu vykupují ve velkém ne lidé, kteří chtějí mít klíčenku s želvou, ale lidé, kteří se snaží ty želvičky vysvobodit. Tím, že kdekoliv po světě koupíte na černém trhu ilegálně nabízené zvíře anebo zvíře týrané, obchodníky jen podpoříte v tom, aby to dělali dále. Tohle je dokonalý příklad, že to funguje. Osobně jsem tam nebyla, ale poprvé jsem o živých klíčenkách četla již v roce 2006. A od té doby se těm obchodníkům stále daří. Proč? Protože je v tom podporují dobráci, kteří si myslí, že spasí svět tím, když jim vykoupí krám a zvířátka osvobodí. Obchodník je spokojený – prodá své zboží. Zvířátka většinou ten stres stejně už nevydýchají. A ta, která ano, mohou v přírodě, pokud jsou do ní vypuštěna, napáchat obrovské škody! Prosím, nepodporujte takovou činnost. Nikdy a nikde! Nikdy těm lidem nedávejte peníze! I kdyby měli před vámi ta zvířata zaživa řezat na kousky. Pokud přijdou o zákazníky, přestanou to dělat.

    Reply
  121. Michaela

    tak a toto je už priveľa nemyslíte? Bratranec bol v číne a aj to tam videl. Keď zistil že to ešte v tom sáčku žije, kúpil asi všetky čo v tom stánku predávali a povypúšťal to do rieky…..ja byť tam s nimi ich tak do toho sáčku zavrem a nechám na predaj…..

    Reply
  122. Alena-

    v tej Číne je to všetko choré,týrajú zvieratá ako sa len dá.Žerú psov a mačky,zo sveta ich znesú hrozným tyranským spôsobom a teraz zase toto.No niečo hrozné.Už by sa malo konečne s týmto krutým a chorým zaobchádzaním so zvieratami niečo radikálne robiť,predsa tú to živé tvory a nie veci.

    Reply
  123. marry

    disaster! those ppl are shame of humanity,they should be locked in madhouse or a special prison. human which has no respect for other beings is a piece of garbage and there should not be any space for them in the world. this topic made me very sad,unfortunately this and even worse is happening on daily basis
    humans are also animals and so all animals should have the same protection by law

    Reply
  124. Jiří Churaň

    Černá barva pokožky medvěda také chrání proti působení UV záření, které může mít na nechráněnou světlou pokožku fatální účinky.

    Reply
  125. Jiří Churaň

    Je tak na okraj, je dost jiných živočichů, kteří a si netvoří vitamín D pod vlivem slunečního svitu, ale získávají ho z potravy. Týká se to i některých savců. Už jste někdy viděli krtečka, jak se sluní na pláži? 🙂

    Reply
  126. Michal

    Hříbě přitom takzvaně „klape hubou,“ dává najevo svou podřízenost a neútočnost a zároveň si říká o šetrné zacházení….

    Paní etoložka asi myslí cut-off signály, které jsou snahou o „konejšení“, snahou o to říct že „nestojím o konflikt, nejsem si v téhle situaci vůbec jistý, nejspíš mám i strach“ 😀 Ale hlavně že si rozumíme, už by to chtělo inovovat scripta veškerých těch zoo oborů v souladu s trošku novějšími poznatky z etologie, psychologie a příbuzných oborů (už tedy ty „novinky“ taky mají pár roků, tuším že tohle publikovali už někde v roce 2001) 😀

    Reply
  127. Jirka

    Dobry den. Kam poslat penize na ucet pro pomoc borneu??? Cetl jsem i jine diskuze a jsou lide kteri penize poslat chteji ale nevi kam aby to nebyl podvod??? Cizi stranky jsou tezko overitelne. Dekuji

    Reply
  128. Patricie

    Dobrý den, je tedy možné poslat peníze na nějaký transparentní účet?
    Děkuji

    Reply
  129. Luboš

    Dobrý den, co se stalo s těmi „vyřazenými“, co měli více než 41% genů jiného poddruhu ? Vyřazení = utracení?

    Reply
    1. Robert Kostner

      Pro chov nevhodná zvířata se deponují do zoo, které neplánují odchovy a zvíře mají jen expozičně. Tam tato zvířata bez problémů dožijí.

      Reply
  130. Jana Tichá

    Prosíme o pomoc a podporu.
    Lidský druh zavinil tento vážný stav klisny DIVOKÉHO KONĚ.
    Já za pár minut usednu do „pracovny“ a budu jí pomáhat, co to pujde a co mě Světelné bytosti podpoří a povolí.
    Prosím, je to divoký kůň, nikomu nepatří, není tedy nutné svolení jiného člověka, stačí, když se dovolíme těchto dvou koňských duší!!!
    Pomozme, kdo má tyto schopnosti a možnosti, kdo nemá, alespoň prosím meditujte a modlete se za zachování jejího života, jenž je nyní na vlásku jen kvůli lidem!!!
    Jana Tichá

    Uzdravování a Harmonizace Energiemi – Jana Tichá

    Sdílím na FB!

    Reply
  131. Pavel Spálený

    Tyhle pí**sové (vždycky) mě vždycky dokážou zvednout ze židlem, kdy mám pak sto chutí po někom začít střílet obzvlášť krutým způsobem!

    Takhle mi v loni zabili ovečku. Bojoval jsem o ni několik dní, krmil ji a stejně to nepomohlo. Některým lidem můžete do kolečka vysvětlovat, že zvíře hlady netrpí, a oni to stejně nepochopí.

    Každému, kdo bude přistižen bych dal 20.tis. pokutut. Pokud kůň zemře tak o řád víc.

    Uf. Sem se zase rozčílil

    Reply
  132. Adam Nohejl

    Věřím, že to pan Lhota i autor článku myslí dobře, ale výzva k posílání prostředků na osobní účet snad nemůže být míněna vážně!

    1. Není ani uvedeno, komu pan Lhota shromážděné prostředky pošle a na co budou využity (z textu se dá pouze vyvodit, že budou využity na něco jiného než „výdaje k uhašení a další prevenci požáru“).

    2. Chápu, že není v silách jednotlivce udělat sbírku se všemi formálními záležitostmi, ale za minimum bych považoval založení transparentního účet, např. zde: http://www.fio.cz/bankovni-sluzby/bankovni-ucty/transparentni-ucet

    (Článek jsem našel při hledání informací o pomoci Indonésii.)

    Reply
    1. Robert Kostner

      Obecně máte pravdu, byla by lepší sbírka či transparentní účet. Se Standou Lhotou se spojíme a Váš návrh mu předáme.
      Na obranu S. Lhoty: v na Borneu v Balikpapanském zálivu pracuje jako terénní pracovník Zoologické zahrady Ústí nad Labem už léta, rozjel tam řadu projektů, vedle příspěvků ze zoo do toho dává i vlastní peníze. V tomto má naši důvěru a proto jsme to také zveřejnili.

      S díky za názor

      Robert Kostner

      Reply
  133. Anežka Tikovska

    Bude to asi tim že žirafa neni dilem náhodné evolice ale moudrého Stvořitele

    Reply
  134. Petra Zoubková

    Když každá včelka, která bodne hned umře, nepovažuji je za tak nebezpečné, jako kdyby se v zabijácké proměnily vosy.PETRA

    Reply
    1. Jiří Churaň

      Jenomže na pokud jednu zabijete, ostatní Vás do několika minut ubodají. A že jich stovky zahynou, to je fakt,ano, Ovšem tyto ztráty dokáže společenství rychle nahradit. Jiří

      Reply
  135. Eva Karbanová

    Zdravím, je možné, že se mi neuložil koncept právě napsaného příspěvku? 🙁 Měla jsem to napsané celé, dala „uložit koncept“ a najednou tam mám zase starou verzi.

    Reply
    1. Robert Kostner

      Dobrý den,

      stát se to může, WP to občas dělal při odeslání ke schválení. Moc mě to mrzí, bohužel jsem to ani ve starších verzích nenašel. Může to být prohlížečem, připojením, ale i chybou ve WP … Bezpečnější asi bude to napsat jinde a do WP to jen vložit, nebo zkoušejte ukládat po větách, ať aspoň zjistíme, čím to je. Případně si to před uložením konceptu označte a hoďte do schránky. :(((

      Moc díky.

      Robert Kostner

      Reply
      1. Eva Karbanová

        Nevadí, aspoň jsem si připomněla, jak moc důležité je zálohovat. Prosím pěkně, jakým způsobem se vkládají fotografie? Nemohu na to přijít.

        Děkuji.

      2. Robert Kostner

        Stačí, když vložíte do článku link na stránku, odkud obrázek berete (typicky Wikipedie, Flickr, Pixabay). My ho pak stáhneme, upravíme a uploadujeme. Hlavně pozor na práva, pokud to není vlastní fotka (tu klidně přes e-mail), tak to musí mít public domain nebo Creative Commons licenci. Taky díky. 🙂

  136. Olga Hušková

    A ještě jeden dotaz – asi nejsem nejlepší hledač „free“ obrázků, skoro vždy mi to v Google vyhodí jen wikipedii… Co mám dělat, až budu konkrétní zvíře potřebovat znovu, když už si mezitím wikifotky „vyflákám“? Máte jiný dobrý zdroj? Dík za tip.

    Reply
    1. Robert Kostner

      Ahoj Olgo, dobrý je ještě Flickr (http://flickr.com/), dá se tam dobře filtrovat i podle licence. Ještě občas funguje pixabay.com. Pak taky občas píšeme nějakým organizacím (záchr. stanicím), které mají fotky, jestli je můžeme použít. Výsledek je většinou kladný, pokud se vůbec ozvou. Tož tak nějak. 🙂

      Reply
  137. Olga Hušková

    Ještě se chci zeptat – můžu eventuálně napsat ještě jednu zooreportáž (stavila jsem se v pražské zoo) s fotkami, ale už dlouho visí na pracovním webu ta liberecká. Je zájem o takové „zoo návštěvy“ na pokračování? Abychom pak ty zasněžené fotky nepublikovali v létě :o) Díky za info.

    Reply
    1. Robert Kostner

      Určitě ano. Promiň, vím, že mi to tam visí, zkusím to co nejdřív dodělat a dát na web. Díky moc.

      Reply
      1. Olga Hušková

        V pohodě, není potřeba to pověsit okamžitě, ale děkuji :o) Pražskou snad zpracuji v době dohledné.

  138. Olga Hušková

    Díky za sepsání tipů a přístupů. Pokud mám zatím nápady na články, případně se zatím daří vygooglit zajímavá témata, nevadí, že nevyužiju místní návrhy na zpracování? O.

    Reply
  139. Markéta Šmalcová

    Tu liščí vesnici jsem na boredpanda.com viděla, ráda o ní napíšu 🙂

    Reply